|
|
|
|
|
eXistenZ
[1/2]
Burning Fish
|
Když jsem předčasem psal, že South Park Bigger, Longer and Uncut v našich kinech asi jen tak neuvidíme, pletl jsem se. Netrvalo to tak dlouho a už bylo možné zajít si na jeho otitulkovanou verzi. Byl bych velmi rád, kdybych se pletl i tentokrát, ale je bohužel jisté, že narozdíl od South Parku, se eXistenZ v kinech opravdu nikdy nedočkáme. eXistenZ totiž, narozdíl od South Parku, není film ani moc veselý, ani nejde o skvělý muzikál. Je to prostě film, který vás dostane.
|
Hraní může být někdy vcelku příjemná záležitost...
|
Je zajímavé, že o jiném filmu s podobnou tématikou, jakou se zabývá eXistenZ, se u nás mluvilo, mluví a asi ještě hodně dlouho mluvit bude - jde o Matrix (oba filmy mimochodem vyšly ve zhruba stejné době - jaro 1999). Je to asi tím, že Matrix používá filozofování o podstatě reality jen jako jakousi vycpávku mezi akčními scénami a počítačovými triky, zatímco v eXistenZ je tento problém přímo fyzicky hmatatelný. A samozřejmě tam, kde Matrix je polopaticky průhledný a místy až intelektuálně těžkopádný, se v eXistenZ o realitě moc nemluví. Prostě se jen hraje hra.
Snažit se popsat příběh eXistenZ je naprosto zbytečné. Je to stejné, jako zkoušet vyprávět knihy Philipa K. Dicka. Vrstvy reality se prolínají a mísí takovým způsobem, že za chvíli každý posluchač prostě ztratí orientaci v tom, co je a co není reálné. A po chvíli i divák zjistí, že to co vypadalo jako hra, možná není až tak úplně hra, ale přece jen je to součást reality, a že realita vypadá mnohem méně věrohodně než hra. A David Cronenberg si dal záležet na tom, aby všechno bylo ještě zamotanější a komplikovanější.
|
... jindy to nestojí za nic.
|
Těžko říct, co dělá z eXistenZ výjmečný film. Určitě to nejsou jen speciální efekty, které jsou udělány velmi dobře, ale nejsou ničím jiným než efekty, které podporují vnitřní konzistenci filmu (ne jako v Matrixu, kde hrály hlavní roli, a až pak následovali herci). Nejsou to ani poněkud obscéní bioporty a herní konzole, které vypadají jako by byly propojeny pupečními šnůrami a potaženy kůžní - nejspíše lidskou - a jejich připojování k hráčům ze všeho nejvíc připomíná pohlavní styk. A není to ani podivné chování postav, jejich vnitřní šílenství a to, jak napovrch postupně vyplouvá čím by chtěli být a jak moc se to liší od toho čím ve skutečnosti jsou. Jsou to všechny tyhle věci dohromady, propojené navíc podivnou atmosférou nejistoty a konspirace všech proti všem, kdy nevíte komu věřit, nebo zda vůbec někomu věřit.
|
|
|
|
|
|
|
|