Láva byla natolik horká, že její záření zahltilo detektor

Zatím poslední těžkou zkoušku připravil pozemní tým pro sondu na 22. února. Na tento den byl naplánován další průlet v těsné blízkosti Io. Jednalo se o vůbec nejmenší přiblížení sondy k měsíci, Galileo prolétl jen 199 km nad jeho povrchem. Nutno poznamenat, že tentokrát vše proběhlo bez problémů a sonda splnila všechny stanovéné úkoly. To svědčí také o kvalitní práci pozemského týmu. Vždyť i tentokrát došlo při přibližování dvakrát k falešnému resetu počítače způsobenému radiací, ale palubní software správně určil v čem je problém a sonda zůstala v provozu. O to více je paradoxní, že třetí reset o dva dny později opět uvedl sondu do nečinosti. Naštěstí v té době už byla všechna data uložena na záznamníku. Velmi zvláštní na tom je skutečnost, že v tu dobu se už sonda nacházela ve velké vzdálenosti od Jupitera a tedy mimo dosah nejintenzivnější radiace. Vzhledem k omezeným možnostem komunikace se sondou jsou data ze všech posledních průletů průběžně odesílána na Zemi a tudíž si na ně budeme muset ještě nějakou bodu počkat.

Podíváme se ještě, co sondu čeká v nejbližší budoucnosti. Podle současného plánu sondu čeká relativně odpočinkový rok. Má totiž naplánována už jenom dvě setkání s měsícem Ganymed, největším měsícem Jupitera, a to sice na 20. května a 28. prosince. Na závěr roku je též naplánováno společné pozorování se sondou Cassini. Sonda Cassini, která je na cestě k Saturnu, využije 30. prosince gravitační asistence Jupitera pro získání rychlosti. Společná pozorování budou zaměřená na magnetické pole Jupitera. Galileo se bude v té době nacházet uvnitř tohoto pole, Cassini vně a vědci doufají, že budou moci přímo pozorovat změny slunečního větru, když se setkává s Jupiterovým magnetickým polem. Plány doposud sahají do dubna příštího roku, aby byl dostatek času na poslání veškerých napozorovaných dat na Zemi. V závislosti na stavu sondy a možnostech financování mohou poté následovat další pozorování a průlety kolem Io či Kalisto. Zároveň se vážně uvažuje o tom, že až mise skončí, bude sonda navedena do atmosféry Jupitera či na povrchu Io, aby byla zničena. Vědci se tím budou chtít vyhnout možnému pádu na povrchu Europy někdy v budoucnosti, protože jestliže je zde voda, je zde možný i život a sonda by jej mohla kontaminovat.

předneseno na Avalconu v Chotěboři, 7. května 2000