BVer: Sila a zaroven slabost celeho textu spociva v tom, ze se snazis pokryt vsechno najednou v ramci jednoho clanku

jIRI: ano, vim. text je znacne neutrepany a spousta veci je jen nahozena, ackoliv bych je mohl (a mozna i mel) rozvest trochu sireji. nicmene jakmile zacnu podrobne rozpitvavat jedno tema, budu nucen udelat to u vsech. cela vec se pak promeni v obrovsky moloch ktery nikdo nebude s to precist. proto to radeji nechavam v teto ponekud syrove podobe, a predpokladam, ze ctenar si sam domysli co neni vysloveno primo :-))

BVer: na tvem miste bych asi vybral spis temata dulezita, ta rozvedl sireji (doplnil dalsimi priklady, jez potvrzuji tva tvrzeni), ostatni temata bych odstranil a pouzil pozdeji jinde. mene je nekdy vice(?)

jIRI: uprimne receno: nemam uz silu to nejak zavazneji prepisovat. domnivam se, ze to co chci rict uz lepe formulovat nedokazu, a kdyz se o to pokusim, zacnu se utapet v podruznostech. cimz nerikam, ze se nelze k nekterym dulezitym vecem vratit :-).

BVer: Sir A. Clark (pokud to byl on) mel samozrejme pravdu, pokud prirovnal technologii k magii. to je zakladni bod, od nehoz se vse ostatni odviji. Technologie a magie mohou usnadnit lidem zivot - pokud jsou spravne pouzity - na druhou stranu vzdy zvysuji rozdily mezi lidmi: saman a inzenyr se ocita na jedne strane vedomostniho prikopu, ostatni plebs na strane druhe.

jIRI: co jsem se (mozna ne dost dukladne) snazil rict, je skutecnost, ze v soucasnosti uz neexistuje presna hranice mezi samanem-inzenyrem a plebejcem-konzumentem. vsichni jsme zavisli na vsech, ztrata kterekoliv casti celeho procesu znamena v podstate jeho kolaps.

priklad: ja umim naprogramovat pristroj ktery bude merit kvalitu telefonni linky, ale neumim k nemu vytvorit hardware, nevim jak presne funguje telefoni sit atp. nicmene moje neznalost nijak neznehodnocuje muj program - ja nepotrebuji nic vedet o vnitrni funkci DDS, nepotrebuji znat funkci logaritmickych zesilovacu nebo AD prevodniku. to ze tyto veci znam je jiste plus, ktere mi poskytuje dobry vhled do aplikace kterou vyvijim, ale pro psani programu je nepotrebuji - co potrebuji znat je ktere rele kdy sepnout nebo jaky je protokol pro seriove vycteni vysledku/odeslani konfiguracnich dat. moje starost je zonglovani s promenymi a registry, ne vyber soucastek s nejnizssim sumem a spotrebou.

uplne dokonalosti to dosahuje u projektu na kterem delam v nemecku - jeden clovek designuje AD prevodnik, ale kdyz mu chci vysvetlit metody ktere pouzivam k jeho testovani, musim mu je popsat velmi jednodusse, a musim pro nej interpretovat vysledky ktere ty testy davaji, aby vedel jake dusledky mely zmeny ktere v designu provedl.

a to mluvime o velmi blizkych tematech - jak se technologicka vzdalenost zvetsuje, ta propast se stava uplne neprekonatelnou. nebo nekdo z vas vi jak se vyrabi umela hmota ze ktere jsou vyrobene klavesnice, nebo jaky je technologicky postup pro vyrobu jogurtu? pritom jsme jiste odborniky v tom co delame.

BVer: specializace lidi myslim existovala odedavna, na teto delbe je mj. nase "euroatlanticka civilizace" postavena. nicmene s nastupem IT tenhle trend hodne, ale opravdu hodne posiluje. slozitost produktu technologie dale roste.

co to znamena dlouhodobe:
1/ racionalni pristup k tech. celkum nahrazuje nepodlozena vira
2/ zavislost na technologiich, nekdy kriticka (zdravotnictvi)
3/ pocit ztraty kontroly nad vlastnimi vytvory

dtto 1: v lepsim pripade je mozno sledovat uplatneni statistickych metod tam, kde donedavna fungovaly deterministicke postupy: pr.: v software je nenulove mnozstvi chyb, jake je minimalni mnozstvi betatesteru, aby pravdepodobnost, ze se nejaka chyba projevi, klesla na polovinu soucasne hodnoty? :-)

dtto 2: k tomu jen toto:- pokud nemocnemu cloveku dokaze zachranit zivot umela ledvina, tak to, ze se stava na technologii zavisly, mu uz asi neprijde tak dulezite. vzdy je dobre uvedomit si na jednu stranu prinos a na strane druhe cenu pouziti nejake technologie. opomijeni, precenovani nebo podcenovani plusu a minosu technologii vede k pruserum.

dtto 3: s tim se musime naucit zit.

jIRI: je bych dodal, ze to zdaleka neni problem jen IT. specializace se usadila napr. i v humanitnich vedach jako je lingvistika nebo historie. zkratka: ten kousek hovna, o kterem specialiste vsechno vedi se stale zmensuje.

a imho ona vira v technologie neni uplne NEPODLOZENA. spis bych rekl, ze je ZASLEPENA: protoze vlastnim X veci ktere funguji jak maji, vsechny veci ktere mam, funguji jak maji. a dale je tu urcity nedostatek predstavivosti, ktery by umoznil lidem videt, ze veci ktere povazuji za neskodne, jim mohou nekdy velmi vazne nabourat teba soukromi (treba ty legendarni karty v delvite).

BVer: Dalsi vetou, pod kterou se bez vyhrady podepisu, je: "Je tedy nezbytne abstrahovat od zarizeni (casto velmi komplikovaneho), k funkci, pro niz je pouzivano (casto velmi proste)." Duvody popisujes na vice mistech, toto je tedy ten hlavni trend, strucne a jasne popsany.

Konceptem, ktery bych rad pripomnel, je tzv. Singularita (jak ji definoval Vernor Vinge, toto tema me neustale zajima). V budoucnu muze podle nej dojit k exponencialnimu zrychleni technologickeho vyvoje - tak, ze jej lidstvo jako celek prestane byt uplne schopno sledovat (a dalsi technicky vyvoj bude zarizovat jen umela inteligence).

S jednim zajmavym nazorem prisel Alexander Chislenko (http://www.extropy.org/articles/ve.html) : "Vetsina lidi se nikdy ani nepokusila pochopit trendy tohoto prechodu, a ti, kdo to zkusili, zachytili jen sporadicke zablesky dulezitych trendu. Jak dlouho mame cekat, abychom mohli rici, ze chovani systemu (tj. i spolecnosti) je nepredvidatelne? Pro vetsinu lidi jiz k bodu Singularity doslo - a budouci konglomerat jeste vetsiho mnozstvi jeste chytrejsich lidi a stroju se jim bude jevit stejne matouci a zmeny rychlejsi..."

Davam mu plne za pravdu:- masa konzumentu je vlastne spokojena, ze vsechny ty stale dokonalejsi masinky maji psychologicky zvladnutelne male mnozstvi knofliku. A nejake ty Bastoviny odsoudi okamzite jako paranoidni nesmysly.

jIRI: nesouhlasim s exponencialnim narustem technologickeho pokroku. jako vsechny realne deje ani tento nema tvar exponenciely, ale plocheho S - pomaly rozjezd, rychla expanze, a pak saturace a temer uplne zastaveni pokroku. aby nas ve vyzkumnem procesu mohly nahradit UI je podmineno tim, ze stihneme takove UI vyvinout driv, nez dojde k saturaci. osobne si ale myslim, ze to nestihneme a mnozstvi "novinek" se bude s casem snizovat. (coz jsou ostatne veci ktere uz v 60. letech resil Lem v Summe technologie.)

ad spokojenost "masy konzumentu": jenze problem je v tom, ze vsichni jsme masa konzumentu. to ze jsem tvurcem v jedne oblasti prece neznamena, ze nejsem konzumentem v oblasti jine.

BVer: Jasne, Lem byl - jako ostatne ve vsem - prvni :-) proc se domnivas, ze mnozstvi novinek se bude s casem snizovat?

ze "sigmoidalni charakteristiky pokroku" vychazi velka vetsina argumentu proti Vingeove puvodnimu konceptu. Jeden z oponentu (tusim Alexandr Chislenko) to hezky vyjadril: "Nase predstavy o dulezitosti faktoru rustu se menily behem historie. Nejdrive jsme sledovali populacni explozi, ktera po nejakou dobu sledovala 'hyperbolicky prubeh'. Pote, co se zmirnil populacni rust, lide zacali kreslit grafy spotreby energii. Spotreba se take zmirnila. Pak tu bylo osidlovani vesmiru. Jeste predtim, nez se toto osidlovani stihlo zpomalit, upreli jsme svou pozornost k velikosti pameti a rychlosti procesoru."

Ano, je mozne, ze pokrok IT mereny v MB a MHz zvolni a ze Moorov zakon je sigmoidalni a ne exponencialni.

jeste neco: navzdory obecne prijimanemu nazoru si myslim, ze trend MB+MHz je sice se vznikem UI uzce svazan, ale (kdyz to prezenu) "prekroceni urcite minimalni kapacity RAM" (nebo podobneho ukazatele) neni nutnou podminkou vzniku umele inteligence. V tomhle ohledu je imho podstatnejsi otazka, kdy a jak (a jestli vubec) se stihne rozvinout treba takova nanotechnologie.

jIRI: vychazim z nasledujici uvahy: vetsina jednoduchych a levne objevitelnych veci uz byla objevena. ted se zabyvame temi slozitymi a nakladnymi. mame tudiz potrebu jednak velmi nadanych (stale nadanejsich) lidi, jednak velkych objemu zdroju vseho druhu (energie, suroviny atd.). to jsou ovsem dve veci kterych se zoufale nedostava. navic narust vyzkumnych temat roste s poctem jiz realizovanych objevu, tedy "hustota geniu na jeden vyzkumny smer" klesa a pokrok se tedy zpomaluje (min hlav min vi). pokud neprijdeme na to, jak informace pestovat, nebo je jinym zpusobem produkovat bez zasahu cloveka, budeme s to delat zasadni pokroky stale pomaleji proste proto, ze nebude dostatecna koncentrace mozku.

urcite reseni vidim v eugenice. jakkoliv je to zvracena predstava, vazne se zabyvam myslenkou, zda casem neskoncime jako ve filmu Gattaca, kde jsou lide deleni na vyvolene, kteri jsou "stvoreni" z peclive vybranych spermii a vajicek, coz jim zajistuje dokonalou fyzickou kondici a velkou inteligenci, a "utera", kteri jsou zrozeni "klasickym" zpusobem. (mimochodem - chtel jsem na toto tema cosi napsat, ale nema to cenu - ten film rika vsechno mnohem lip.) takove slechteni jiste rozetne spolecnost na dve casti a podle me je skodlive i z psychologickeho hlediska, nicmene muze zajistit dalsi pokrok na nekolik dalsich desetileti. "InVitraci" pak budou mit specialni skoly, specialni mista k zivotu, specialni vyhody - ostatne cetl jsi Diamod Age :-) a s utery budou zachazet jako s domacimi zviraty, ktera krmi, sati a kdyz se porani, vezmou je k veterinari.