1.Prof.
J.Heřt: Současný, poněkud zdeformovaný VESMÍR
2.Doc.V.Hořejší: Slovo do
vlastních řad
3.Dr. J.Zrzavý: Přituhuje
4. Prof.J.Heřt: Replika na
"Slovo do vlastních řad" V. Hořejšího
5. Doc.V.Hořejší: odpověď
na dr.Zrzavého
6. Prof. J. Heřt: odpověď
na dr.Zrzavého
|
|
EDITORŮV
ÚVOD (30. dubna 1998)
Vážený čtenáři,
představuji zde materiál, který v této podobě patrně nebude otištěn v žádném
papírovém médiu, tj. ani ve Zpravodaji Sisyfos ani v časopise Vesmír, kterého se
také týká (část příspěvků však ve Zpravodaji Sisyfos vyjde). Nebudu zde
spekulovat o důvodech, proč tomu tak je, jsou jistě rozmanité.Jedná se o velmi
důležité texty, které, jak doufám, podnítí další věcnou diskusi a komunikaci v
této oblasti. Jsem připraven zveřejnit další kvalitní příspěvky, které se budou
týkat diskuse o cílech Sisyfa, scientismu, koncepcí v biologii, popularizace vědy či
časopisu VESMÍR, ať už budou od kohokoliv.
To nejhorší, co se v této oblasti může stát a co se, myslím, také do značné
míry stalo, je vytváření rigidních, názorově homogenních skupin, kdy jejich
mluvčí nevyjadřují osobní názor, ale spíše příslušnost k jakémusi
"klanu". Tyto klany pak ostře filtrují informace, přicházející z
vnějšku, je bráněno komunikaci a je vytvářen obraz nepřítele. Myslím, že obě
strany (tj. jak Klub Sisyfos, tak jistá skupina kolem časopisu Vesmír) na této situaci
mají svůj podíl.
Co tedy proběhlo: Prof. Heřt, předseda Klubu Sisyfos, napsal razantní, avšak věcnou kritiku
konkrétních materiálů v časopise Vesmír (1) , která
však byla pochopena druhou stranou jako pokus mocenský. Pokud je někým Sisyfos
vnímán tak, jako je tomu v příspěvku dr. Zrzavého (3) ,
tj. homogenní agresivní téměř guerilla, pak není divu. Dr. Zrzavý však bohužel
nijak programově nereagoval na věcný obsah materiálu prof. Heřta, tj. především na odborné
argumenty biologické. Zde je třeba explicitně nespojovat odborné názory prof. Heřta
s jeho předsednickou funkcí v Sisyfu, protože prof. Heřt napsal tuto analýzu pouze
jakožto jednotlivec - odborník v oblasti medicíny a biologie a Sisyfos jako takový se
nijak k této zprávě nevyjádřil. Není to ani možné, protože pouze část členů
Sisyfa má potřebné biologické či biomedicínské vzdělání. Navíc, to, že v
Sisyfu na tyto otázky existuje pluralita názorů, dosvědčují články (2) a (5) doc. Hořejšího, odborníka
v základním imunologickém výzkumu. Nicméně přes rozdíly názorů se myslím
členové klubu Sisyfos shodují v základních programových tezích, které jsou
vyjmenovány na konci článku (6) , tj. v důrazné propagaci
vědy a kritice pseudověd, pokud jsou vydávány za vědu. Zde nejde o nějaké jemnosti
v pochopení významu slov "věda" nebo "pseudověda", ale o
skutečně základní věc - věda je to, co uskutečňuje testy svých hypotéz a
pseudověda či "nevěda" naopak je takový systém, který se testování vyhýbá a brání.
(Nemluvím zde o záležitostech víry a náboženství nebo jiné abstraktní filosofie,
které, jak se domnívám, stojí úplně mimo tuto dichotomii.)
Skutečná praxe Sisyfa, navzdory některým zdánlivě militantním vyhlášením (pozn.
editora: navíc zde jde o materiál brněnské pobočky Sisyfa, nikoliv o materiál
české "centrály" Sisyfa), spočívá pouze ve snaze prezentovat tyto své
názory v médiích a v debatách v nich (to je tedy ve skutečnosti význam teze o
pronikání skeptických myšlenek do médií, které v současnosti tyto myšlenky
filtrují a cenzurují, což je, bohužel, poněkud i případ časopisu Vesmír).
Já osobně (a myslím, že nebudu sám) vidím vzor skepticismu v lidech jako Carl
Sagan, Karl Popper, Richard Dawkins, Bertrand Russell, Richard Feynman či Stanislav Lem, kteří kromě
své hlavní vědecké nebo literární činnosti vykonali hodně i v rovině kritického
racionalismu, čili skepticismu.
Celé to souvisí zřejmě s otázkou tzv. "změny paradigmatu vědy" v 20.
století, což je téma na samostatnou diskusi. Můj názor je, že nové výboje vědy
(teorie relativity, kvantová teorie, teorie chaosu, nerovnovážná termodynamika,
molekulární biologie a genetika, kybernetika, teorie systémů, otázka základů
matematiky a logiky) nijak nezpochybnily dosavadní všeobecné atributy vědecké metody
a struktury vědeckého poznání. Pojmy (resp. jejich opodstatnění) jako racionalita, poznatelnost, determinismus a
kauzalita nebyly vyvráceny, pouze prošly určitým vývojem a dostaly komplexnější
podobu.
Předkládaná diskuse tedy obsahuje mnoho rovin a byl bych rád, kdyby jak roviny ryze
odborné, tak roviny osobní a společenské byly chápány pokud možno odděleně.
Uvedená problematika je i tak dost složitá a myslím, že neposkytuje příliš
černobílé možnosti vysvětlení a interpretací.
Doufám, že tedy končí období FILTRACE informací a začíná období
KOMUNIKACE.
Pavel Vachtl (člen předsednictva
Klubu Sisyfos) |