3. Přituhuje

Redakční rada Vesmíru obdržela podrobnou dvaadvacetistránkovou analýzu publikovaných článků především z oboru biologie, najmě evoluční, kterou pod názvem Současný, poněkud zdeformovaný Vesmír vypracoval pan profesor MUDr. Jiří Heřt, DrSc., předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos.

V mnoha článcích a šéfredaktorských úvodnících nalezl neomluvitelné úchylky od vědeckého světového názoru zastávaného drtivou většinou našich zkoumajících, a proto zaslal výsledek své analýzy na vědomí i nadřízeným orgánům, Akademické a Vědecké radě Akademie věd ČR. Protože nahlédnutím do mezinárodní vědecké databáze ISI (Institute of Scientific Information, Inc.) možno zjistit, že ani sám pan profesor Heřt v evoluční biologii nepracuje, aspoň ne s prokazatelnými výsledky, věcná polemika by nebyla na místě; se zvídavým laikem se nelze přít, neboť sami jsme tím vinni, když některé otázky nechápe jaksi v celé šíři.
Stojí ovšem za to podívat se na formu předložené analýzy. Způsobila mi nesnáze rázu abych tak řekl ideového--s kritizovanými články Havla, Markoše a Neubauera většinou taky nesouhlasím (pokud to nejsou eseje, což je poněkud jiný žánr, neumožňující vlastně ani souhlasit, ani nesouhlasit) a je to úplně v pořádku; jak je znám, nepředpokládám aspoň, že by psali se záměrem zalíbit se mně nebo dokonce předsedovi Českého klubu skeptiků Sisyfos. Domnívám se nicméně, že je lze toliko číst a eventuálně s nimi polemizovat, nikoliv je začít cenzurovat.

Jakmile pan profesor Heřt začne vyčítat redakci, že málo bojuje s pseudovědou a že např. Flegrova recenze na Johnsonův Spor o Darwina je příliš podrobná a taktní ( "podle mého názoru byla na místě jen krátká zmínka a jednoznačné odmítnutí") nebo že názvy některých článků jsou málo seriózní ("nesouhlasím už s nadpisem", "naprosto matoucí je ovšem už podnadpis článku"), přestává jaksi legrace. Pan profesor Heřt např. kritizuje Vesmír za otištění nějaké hanebnosti a dodá, že "... na tuto situaci reagovala bezúspěšně již řada vědců sérií kritických článků, publikovaných i ve Vesmíru". Co se mělo stát, aby to jako nebylo bezúspěšné? Takzvaní seriózní vědci prostě něco napsali, Vesmír jim to otiskl, čtenáři si to přečetli a teď si o tom myslí svoje--snad jenom, že Havel a spol. neučinili veřejnou sebekritiku, a neumožnili tak čtenářům jasně vědět, kde je pravda, konkrétně tedy pravda oblíbená členstvem a funkcionářským aktivem Českého klubu skeptiků Sisyfos.

Což mě přivádí k problematice obecnější, k níž bych se--nebýt jako člen redakční rady seznámen s poněkud zdeformovaným Vesmírem pana profesora Heřta--asi jakživ nedostal. Sám jsem o Českém klubu skeptiků Sisyfos skoro nic nevěděl, leda z novin--představoval jsem si ho prostě jako skupinu lidí poněkud příliš upjatých a neochvějně seriózních, ale v zásadě slušných. Nebylo mi sice příliš jasné, jak je možné se scházet a povídat si o tom, že létající talíře nejsou, ale lidi koneckonců baví leccos. Trochu, pravda, člověka znepokojí ta sveřepá bojovnost, s níž si svět rozdělili na říši světla, v kterou doslova a slepě uvěřili, a říši temnot, kterou je třeba potírat. O čem tedy vlastně pochybují, když té své bigotní umanutosti říkají skepticizmus, byla další záhada. Ale tento dojem mohl vzniknout masmediálním zkreslením, proto jsem nahlédl na webovou stránku tohoto spolku českých skeptiků (http://www.fce.vutbr.cz/sisyfos/provolani.htm; kdo nevěří, ať nahlédne sám), kde představují sami sebe ve světle, jež považují za nejpříznivější možné.

(pozn. editora: zde si patrně pan dr. Zrzavý nevšiml nebo úmyslně neuvádí, že zmíněné "provolání" je materiálem brněnské pobočky Sisyfa, nikoliv ústředním návodem k činnosti českých skeptiků.)

Nalezl jsem tam pozoruhodný návod k prosazování skeptické racionality do života naší společnosti: "... snažit se proniknout do rozhlasových a televizních studií se skeptickými materiály ... sledovat vysílání ČR a ČT a protesty a stížnosti zasílat přímo Radě ČR a Radě ČT, nikoliv redaktorům ... navštěvovat akce pseudovědců a získané informace poskytovat výboru brněnské pobočky nebo výboru hlavnímu ... upozorňovat výbory Sisyfa na akce pseudovědců a okultistů, zejména takové, které se konají v institucích zcela nebo zčásti financovaných státem, a obracet se na vedení těchto organizací, aby učinila podobnému počínání přítrž ... získávat se svém okolí nové členy, zejména mladé lidi, ale i starší a zkušenější osoby ... snažit se o to, aby byl na představitele pseudověd, okultismu, alternativní medicíny atd. vyvíjen morální, propagandistický či právní tlak, který by je nutil k omezování jejich činnosti. Výbor brněnské pobočky Sisyfa je přesvědčen, že aspoň některá z těchto aktivit se může stát doménou kteréhokoliv člena Sisyfa ..."

Český skeptik tedy proniká do studií, sleduje, zasílá stížnosti přímo Radám, poskytuje informace výborům, a to i výboru hlavnímu, upozorňuje, činí přítrž, získává mladé lidi, ale i starší a zkušenější osoby, a vyvíjí tlak, čímž nutí k omezení činnosti, a vůbec si za všech okolností vede občansky chrabře; i domovní prohlídky by vykonával, kdyby směl. Český skeptik tak poněkud přestává být tak dojemný, jak jsem si ho představoval. Osoba, která se cítí být ohrožena mimozemšťany, mi nepřipadá o nic politováníhodnější než osoba, která se cítí být ohrožena existencí osob věřících na mimozemšťany; ta druhá, takzvaný český skeptik, mi jenom přijde jaksi nebezpečnější. Už proto, že věda, prezentující se navenek výhradně jen dvěma veřejnými aktivitami, totiž žebráním o peníze a fízlováním, nemůže působit na občany jako ona radostná a vzrušující lidská aktivita, poznávající neznámo.

Pan profesor Heřt věří, že příslušné orgány zváží jeho argumenty, a pokud s nimi budou souhlasit, pokusí se o nápravu, a chová se tedy přesně podle intencí svého spolku. Zdá se, že začíná přituhovat; a nezbývá než s jistou zvědavostí očekávat reakci příslušných orgánů.
Možná je na čase začít razit nový pojem. Scientopatie = chorobné uctívání (prostoduše pochopené) vědy.

Jan Zrzavý