REDAKTOROVA "DOUŠKA" :

Pokud se Vám tato stránka nezobrazuje dobře, otevřte si ji, prosím, v novém okně (bez rámečků) a zmenšete písmo na 12 (Netscape).

Subject: Postmodernismus II. (fwd)

Mily Filipe,

dekuji za dvojitou odpoved, na kterou jsem se tesil. Co se tyce pana profesora Bicaka a e-mailu, tenhle rychlejsi nastup v branzi je dan prece jen nutnosti rychlejsi komunikace. Internet byl vubec rozvinut ve fyzikalni branzi USA, ke sprave jadernych zdroju, rizeni vojenskeho arzenalu a sdileni superpocitacu, prvni na internetove psani clanku presla fyzika vysokych energii apod. a postupne to prosakuje k sousednim oborum a k jejich pribuznym oborum apod. ;-), takze dnes muzes mailovat prakticky s jakymkoliv fyzikem a mnoha dalsimi vedci (v USA i s filosofy). ;-) Je ale IMHO otazka casu, kdy se totez stane standardem i na filosofii, ona je take pribuzna (ci aspon pribuzna pribuznych). ;-)

> Neubauerovy nazory jsou i z meho pohledu zcestne. Je zajimave, ze > jsem o nich nikdy neuvazoval jako o "postmodernich" nazorech. Pokud > vim, tak je Zdenek Neubauer spis predstavitelem fenomenologie, ...

Zdenek Neubauer se sam prohlasuje za postmodernistu (ac je trochu rebelem i uvnitr tohoto hnuti) a napsal i knihy, ktere toto slovo maji v nazvu. Kdyz jsem cetl na britve citaty Lyotarda od doc. Jelinka, dosel jsem k zaveru, ze to je pomerne verohodna (ac v leccems i radikalnejsi) odvozenina francouzskych vzoru. ;-) Ten clanek si nekdy precti, je na fyzika Jelinka pomerne filosoficky ukecany, rekl bych.

> predevsim te moderni francouzke a ovlivnene krestanstvim. Ma tak > blizko k Ladislavu Hejdankovi, se kterym jsem se na jedne konferenci > dostal do sporu, protoze se domnivam, ze jeho termin "bezpredmetne ...

Souhlasim, maji k sobe velmi blizko. Mimochodem, ted jsem na BBS chatoval s jednim architektem a vysvetlil mne, proc se on jako architekt musi takrka podle definice hlasit k postmodernismu. Bylo to zajimave, v leccems jine. Hodne v tom hral jejich pocit, ze nelze zavrhovat nic z minulosti hlavne proto, ze oni sami se neciti momentalne schopni vymyslet neco tak noveho a uzasne revolucniho, jako byl kubismus apod. ;-) Ja ale nedokazu verit tomu, ze nejde vymyslet novy umelecky pohled, je to spise jakasi jejich lenost prohlasena za ctnost. Ale stejne jsem s nim jaksi souznel, je to vsak trochu jiny svet. ;-)

> S tim, ze se postmodernismus da jen tezko aplikovat na prirodni vedy, > vrele souhlasim. Hlavne proto, ze si nedokazu predstavit zadnou > takovou aplikaci.

To je od Tebe hezke. ;-) Aplikace postmodernismu na prirodni vedy je postavena na potlaceni prirodni vedy. Neubauer vede katedru filosofie na Prirodovedecke fakulte UK, ale jeho projevy apod...

> > myslel, nerekl bych proti nim ani "A". :-) Spise mam dojem, ze velke > > mnozstvi filosofu naopak zastava veci, od kterych se musi soudny clovek > > distancovat. ;-) > > Tohle jsou hodne tvrda slova. Kdysi jsem mel obdobi, kdy jsem si > myslel neco podobneho o vedcich. Rikal jsem si, ze veda si neni

Ano, jsou to tvrda a prima slova, ale aspon si muzes byt jist, ze jsi slysel me legitimni nazory a nicim horsim Te jiz neprekvapim. :-) Chtel jsem tim poprit pouze Tvoji ideu, ze vsichni soudni (co to je pro Tebe? Ja Ti reknu na rovinu, ze v mem slovniku "soudny" znamena "schopny samostatne ucinit podobne zavery alespon na elementarni otazky jako ja") filosofove musi souhlasit s tim, co rika fyzik. :-) To jiste nemusi. Ani vedci nesouhlasi se vsim, co jini rikaji. A filosofove temer vetsinou ;-) nesouhlasi s tim, co rika fyzik. Presneji, drtive vetsine vyroku nerozumi, ale presto u velke casti vyroku si *mysleji*, ze jim rozumeji. ;-)

> schopna uvedomit sve hranice a povazuje se za vsemocnou, s pravem > vyslovovat autoritativni nazor na cokoliv. To si ostatne myslim jeste

Sociologicky chapu, ze Te tenhle pristup trapi. Ale toto sebevedomi vedy je podlozeno realnou vlastnosti sveta. Existuje jakysi rad sveta, ktery je nadrazen nam vsem, nehlede na to, jestli jsme vedci ci nikoliv. A tento rad muzeme poznavat. Ucinne poznavani radu prirody je asi mozne jen vedeckymi metodami.

Ovsem duvera v absolutnost tohoto radu je neco uplne jineho (aspon v obecnem pripade) nez osobni sebevedomi. ;-) Vsichni lide se nakonec mohou mylit a take se mnohokrat mylili. Priroda sama je v jistem smyslu opravdu vsemocna a prirodni zakony jsou v jistem smyslu vseobjimajici, ale tim nic nerikam o jednotlivych lidech.

Cela vedecka komunita se parkrat v historii zasadne mylila. Na zacatku stoleti vsichni "vedeli" (!), ze nas vesmir obsahuje jen nasi Galaxii. A najednou objevili jini, ze mlhoviny jsou samostatnymi galaxiemi, velmi vzdalenymi od nasi, a tim rozsirili velikost vesmiru o mnoho radu. Ale i v riziku techto omylu je porad nesrovnatelne pravdepodobnejsi, ze vedecka komunita ma v konkretni otazce vice pravdy nez libovolne mnozstvi laiku, a vzdycky tomu tak bylo.

> ted, ale uz to nespojuji s vedci. Neexistuje nic jako je > "zprumerovany" vedec nebo filosof. Steve Weinberg je mi sympatictejsi > nez naprosta vetsina filosofu, s kterymi jsme mel co do cineni. Ale > jeste radeji mam treba Quinea nebo jineho soucasneho americkeho

Tohle je samozrejme zajimava vec. :-) Ja mam samozrejme take kamarady z vsemoznych kultur, jehovista asi muze slouzit jako dobry priklad. Zaroven citim, ze by mne urciti skeptici asi pekne nudili. Ale ja bych opravdu tahle dve hlediska oddelil - nemyslim, ze je rozumne vytvaret si nazor podle toho, kteri lide jsou ti sympaticti, to by ten svetonazor byl jen prakticky nahodnou polohou pirka, se kterym si vanek pohrava.

> pragmatika. Veta "velke mnozstvi filosofu naopak zastava veci, od > kterych se musi soudny clovek distancovat" znamena, ze velke mnozstvi > filosofu nejsou soudni lide. Co Te vedlo k tomuto nazoru? Proc se

Zaroven bych rad otupil Tvoje vasne. :-) Podle me ani ve vedeckych institucich nejsou sami soudni lide a je tam par nesoudnych, haha, ackoliv ted zrovna nemohu na zadneho vzpomenout. Nesoudni lide jsou a jsou vsude, ackoliv priznavam, ze mezi filosofy jich vidim vice, pokud zamerim zrak na vztah k teorii poznani. K tomuto zaveru me vede velke mnozstvi zkusenosti, ktere v tomto pripade vetsinou obsahuji prectene uvahy filosofu a jejich reakce na jine uvahy apod.

> nedojde, aspon ve smyslu, v jakem by sis to predstavoval Ty. Stejne > tak ja nikdy nedokazu zmenit, aby se vedci venovali jen sve praci a > nevmesovali se do problemu etiky, politiky, filosofie a teologie.

No zaplat panu Bohu. :-) Podle me je naopak uplne kriticka situace v tom, ze se vedci politice a etice vlastne vubec nevenuji, alespon v Ceske Republice, a rad bych, aby se tohle zmenilo. (Dokazes rici aspon jednoho cloveka v politice, ktery je vedec? Ja ano, ale zkus to Ty...) Fakticky otazka vedy se vubec nestala politickou otazkou, proste proto, ze vedci jsou v tomhle nejak pasivni, maji k tomu i filosoficke duvody. Einstein odmitl misto prezidenta Izraele se slovy "Pomijiva je politika, zivot rovnic je vecny". A mimochodem, byl bych si celkem jist, ze CR se nemuze stat srovnatelne vyspelou zemi, dokud zde nebude dostatecne podporovana veda a technika, jsou to spojene nadoby. Samotne prerozdelovani penez nikdy vyspelost zeme nezvysi. Tady v USA treba bezi na verejne televizi cele odpoledne (od 3 do 10 hodin) porad Stephen Hawking's Universe, jiny den zase o biologii apod.

> Pokud mluvim o fyzice, kricim a vsude zduraznuji, ze jsem LAIK a > proto nejsem sto cinit autoritativni vyroky o teto oblasti. Zatimco > na druhe strane se mnozi vedci vyjadruji o cemkoliv s neochvejnou > jistotou, ke ktere ale nemaji ani ten sebemensi duvod (napr.

Tak se nezlob. ;-) Ja jsem laik na historii filosofie a zivotopisy filosofu atp., z druhe strany nejsem laik na filosofii prirodni vedy, protoze ji povazuji (snad pravem) za jedno ze svych primarnich poli. Lide z branze, kteri jsou na tom se vzdelanim lepe nez ja, maji jiste jeste vetsi patent na tyto otazky. Takze doufam, ze chapes, ze mne pripada nerozumne tvrdit, ze "vedci nemaji sebemensi duvod si byt jisti tim ci onim", mluvime-li o gnoseologii. Pokud nejakou fyzikalni teorii chapes (a to, doufam, chapou v prvni rade fyzici), znamena to, ze v prvni rade chapes jeji filosofii, jeji hranice a jeji vztah se svetem a jinym poznanim. Proto si myslim, ze vedci obecne jsou temi prvnimi, kteri by si meli byt necim (prakticky) jisti, pokud si uz nekdo aspon trochu jist byt ma.

> chovani prirodnich systemu, a neuvedomuji si, ze do oblasti > spolecenskych ved se tato metodologie neda prenest. Nemam jim to za

Naopak, dnesni vedci si tohle velmi dobre uvedomuji. Neznam po pravde receno ani jednoho dnesniho zijiciho (prirodniho) vedce, ktery by chtel aplikovat metody ved do spolecenskych ved. Vedci spise maji zato, ze spolecenske otazky jsou svoji slozitosti a slozenosti natolik vzdalene od exaktni analyzy, ze spolecensti vedci maji realne prekazky, ktere jim brani uzivat spolehlivych a poctivych metod prirodnich ved. Pokud by teorie v prirodni vede predpovedela rust 5% (a ze zkusenosti kazdy vi, ze cislo bude z intervalu (-7,7)) a pritom byl pokles, byla by to vyvracena teorie. Pokud prestizni ekonomicko-prognosticka agentura predpovi 5% rust ekonomiky a misto toho je pokles, zustane prestizni ekonomicko-prognostickou agenturou. ;-) Takove veci ma clovek na mysli, kdyz rekne, ze aktivita kolem spolecenskych otazek neni "veda", ackoliv je samozrejme vec konvence, co vedou nazveme.

Opacny nazor (nez ma vetsina prirodnich vedcu, jak jsem je popsal) meli marxiste. Ti tvrdili, ze i nauka o spolecnosti je veda, ktera se podrizuje stejnym metodam uspesnym v prirodovede. Ale jak jsem rekl, nazor typickeho dnesniho vedce je opacny, ze totiz spolecenske vedy vicemene nejsou vedy, pokud se dusledne drzime definic.

> zle, protoze jsem se s tim uz smiril. Pro nektere me kolegy nejsou > vedci _soudni_, tedy presne to, co si Ty myslis o filosofech. Nevim, > proc by Tvuj nazor mel mit vetsi vahu, nez jejich, a proto se

Prosim, neber tohle osobne jako projev narcisismu. ;-) Jde mne o neco mnohem zavaznejsiho. To, ze *nevis*, proc by neci nazor mel mit vetsi vahu nez jiny nazor, je ve vetsine pripadu opravdu zpusobeno tvoji *nevedomosti* a neznalosti tisicu faktu a zkusenosti lidstva, ktere ukazuji, ze jeden nazor ma mnohem vetsi vahu nez jiny. ;-) Otazka pravdivosti ve vede (a filosoficke otazky vedy jsou, nezlob se na me, z vetsi casti vedecke otazky, pokud maji smysl) vubec nesouvisi s tim, jestli fyzika 50 filosofu prehlasuje. ;-)

To je prave jeden z rozdilu mezi vedami a spolecenskymi vedami. Spolecenstvi vedci radi aplikuji demokracii na vlastni hledani pravdy (a v nejdrastictejsim pripade sve nazory tvori podle toho, kteri lide jsou mu sympaticti). Ale to je presne to, co nikdy nesmi udelat vedec. Poctivy (prirodni) vedec se nemuze ridit podle vetsinoveho nazoru ani podle nazoru expertu, nybrz podle realnych pozorovani a jeho vlastnich propoctu ci spravne interpretovanych a provedenych experimentu! Chapes to?

> kompromisne domnivam, ze se soudnosti vedcu a filosofu to bude asi > tak stejne. ;-)))

Ja bych byl sociologicky jako mirumilovny clovek take rad, kdyby to bylo fifty fifty. Ovsem rozum a mysleni mluvi jinak. ;-)

> Stejne jako veda je na celem svete rozsireno nabozenstvi, astrologie, > rasismus a vira v sympatetickou magii. Frazer si dal tu praci, ze ve

Kvalitativne videno, v temer kazde zemi je aspon jeden clovek, ktery se danymi vecmi zabyva. Nicmene je zcela evidentni, ze pritomnost standardni vedy je ve vyspelych zemich nesrovnatelne homogennejsi nez treba vyskyt islamu. Tady kuprikladu islam prakticky neexistuje. A co myslis, jsou tu v kazdych novinach rubriky s horoskopy? ;-) Z druhe strany jsou tu cirkve, kterezto sekty se v Evrope vubec nepovoli, treba scientologove. ;-) A to vubec nemluvim o Japonsku. Tam je uplne jina kultura. Ale tato nerovnost vubec neplati pro vedu, maximalne pro jeji povrchni sociologicke crty: napriklad v Japonsku plati mezi vedci vice rovnopravnost v pristupu ke zdrojum, v USA je tento pristup mnohem lepe umoznen elitam.

> existuji magicke praktiky, kterymi si clovek vynucuje od prirody to, > co potrebuje. Tyto praktiky jsou si vsude nepochopitelne podobne a

To rozhodne, to neni nic prekvapiveho. Tohle je ale prece analogie vedy z dob, kdy lide nemeli ve vede a technice realne vysledky. ;-) V dobe, kdy jeste slo pozorovat, ze veda a nabozenstvi maji spolecnou kolebku.

> pravdepodobne vznikle nezavisle na sobe. Jejich rozsireni ale > nepodminuje jejich pravdivost. Magie tedy neni kulturni tradici a je > tedy "absolutni, nikoli relativni". Je to adekvatni tvrzeni?

Ano. Myslim si, ze pokud reknes obecne "magie", tak je srovnatelne absolutni jako je absolutni veda, s dodatkem, ze samozrejme je ji mene ve vyspelych zemich. Tohle je castecne relevantni tvrzeni. Ale zapomnel jsi diskutovat tu druhou cast, ze totiz magie ma velmi mnoho navzajem si protirecicich forem. Ktera forma je ve ktere zemi, je kulturni otazkou. Stejne tak nejrozsirenejsi nabozenstvi je zasadne odlisne v ruznych zemich a kulturach, ackoliv existence obecneho "nabozenstvi" je take vicemene absolutni.

Z druhe strany princip vedecke metody je STEJNY ve vsech zemich. V nabozenstvich muzes (navzdory jiste podobnosti, dane spolecnym zakladem) nalezt zasadni rozdily v odpovedich na zakladni otazky posmrtneho zivota, moznosti bozstvi cloveka atd.atd. Ve vede nenajdes takove zasadni rozpory. Po pravde na vedeckem clanku ani nepoznas, jestli byl psan v Japonsku, Izraeli, Rusku, Jizni Africe, Evrope, Australii nebo Americe. V tom tkvi zasadni rozdil, ktery proste poctivemu filosofovi brani prirovnavat vedu v jeji relativite k nejakym konkretnim nabozenstvim.

Shrnu-li to, nemuzes prirovnat relativitu vedy k relativite islamu, protoze veda je vsude, zatimco islam vsude neni. Muzes maximalne prirovnat vedu k mnozine *vsech* nabozenstvi najednou.

> dobe"? Postmoderna ale neni prekonanim moderny, ale jejim naplnenim a > dovrsenim. Je to porad jeste moderna, ale oprostena od vsech chyb > moderny. Tak aspon vysvetluji sve cteni Lyotarda a Welsche. Moderna

Sorry, tohle jsou prazdne reklamni klipy. :-) KAZDY svetonazor, stejne jako kazdy novy typ damskych vlozek, o sobe v reklame rika, ze obsahuje vsechna pozitiva minule doby a zadna negativa. :-) Ovsem tohle neplati pro postmodernismus a vedu, protoze postmodernismus v sobe jiste neobsahuje hlavni devizu vedy, kterou je nestranne posuzovani hypotez experimentalnimi a vypocetnimi metodami, nezavisle na nazorech jednotlivych lidi a jejich predsudcich a pranich, odkladani vyvracenych hypotez a prace na tech fungujicich. S vodou vylil i miminko.

> byla podle techto autoru dobrym projektem, ale zatizena spoustou > chyb: xenofobie, malichernost, prilisna vira v industrializaci, atd.

Na nasem departmentu, stejne jako na vetsine vedeckych departmentu, neexistuje zadna viditelna vira v industrializaci, natoz prilisna. Jak jsi na tohle prisel? Stek o xenofobii a malichernosti vubec nepovazuji za hodny komentare...

> modernu. (Mam pocit, ze nepriklis uspesne.) Jeste chci upozornit, ze > ona Tebou chvalena moderna dala vzniknout dvema nejvetsim totalitnim > rezimum vubec a neprimo tak zpusobila utrpeni tomu nejvetsimu poctu > lidi v dejinach. Domnivam se, ze prave tato zkusenost vyprovokovala

Absolutne nechapu, jakym zpusobem souvisi moderna s fasismem apod. Podle me souvisi pouze tim, ze ve svete zily ve stejnou dobu. Ale to je dost ubohe pozorovani, neni-liz pravda? Vsichni dnesni lide, kteri spolu vedou spory, ziji ve stejne dobe, ma tedy nekdo pravo druheho zatracovat za to, ze zije prave v teto dobe? :-)

Ale jaksi z obecneho pohledu bych priznal, ze samotna postmoderna diky svoji rozmazanosti nesouzni s fasismem nebo komunismem. Ona podle meho totiz nesouzni s zadnym nazorem, ktery je v sobe dostatecne uzavreny.

> Hrozne pekny odstavec, tak jsem ho nechal v jeho puvodni a nezkracene > podobe. Ano - toto je pristup vedy. Jenomze podle meho nazoru (a > tento nazor sdilym se spoustou lidi, kterych si vazim a kteri si to > snad zaslouzi) zadna "objektivni pravda" neexistuje. Samozrejme, ze ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ Ano. ;-) Tim jsi, myslim, uderil hrebicek na hlavicku. :-) Ja zase sdilIm s mnoha lidmi, kterych si vazim, nazor, ze existuje cosi objektivniho na svete, co lze poznavat. Tak napriklad vsechny zavery matematiky jsou dokonce nezavisle i na konkretni "fyzice" sveta, v nemz zijeme. Proto je pomer obvodu kruhu a prumeru vzdy roven (v desitkove soustave) priblizne 3.1415926535897932384626433832795028841971693993751058209749445923067164...

Jakakoliv snaha o relativizaci tohohle faktu je zcela iracionalni. :-) Za matematikou jsou dalsi veci, ktere uz jsou zavisle na fyzice naseho sveta, ale plati v celem nasem vesmiru, miliardy svetelnych let na vsechny strany a miliardy let do minulosti i budoucnosti. To jsou fundamentalni fyzikalni zakony. Elektricka sila mezi dvema elektrony je v prirozenych jednotkach vsude v celem vesmiru rovna 1/137.0360399... (konstanta jemne struktury). Tohle je overeno presnym pozorovanim jemne struktury spektra svetla vodiku, ktere prichazi ze vzdalenych objektu, a shoda je perfektni.

Proto je pro vedce nerozumne zpochybnovat i elementarni pozorovani prirodnich ved, ackoliv jejich sfera platnosti je nepatrne mensi nez sfera platnosti matematiky (ale z hlediska lidskeho zivota je ta sfera stejne absolutni).

Nas vesmir dava schopnost vzniku pestrym strukturam, dokonce zivotu, inteligenci atd. Ten je jiz vsak casove a prostorove znacne omezen, proto pravidla zivota apod. zavisi jiz na mnoha predpokladech, ktere by v principu mohly byt jine (predstav si treba, ze na jine planete jsou vsechny organismy postaveny na slouceninach kremiku a nikoliv uhliku). ;-) Na techto zakladech vznikaji stale slozitejsi jevy, zvlaste jevy spolecenske, ktere jsou odliseny jeste mnohem vetsim poctem nahodnych historickych detailu, jsou jeste vice omezeny v casu a prostoru a jejich zkoumani je nutne jeste mene exaktni.

Na kazdem stupni je mozno uzivat jakousi "efektivni teorii", ktera se stava stale mene presnou a exaktni, pokud postupujeme od matematiky pres fyziku, chemii, biologii, psychologii, sociologii atd. ke slozitym spolecenskym otazkam.

Tohle je strucny obrazek objektivni reality. Touha po jejim pochopeni, soucasne doplnovana lidskou touhou po technickem pokroku, privedla cloveka k vypracovani obrazu sveta. Matematika a nasledujici fyzikalni obraz sveta podle me tvori take vyraznou cast kultury nasi epochy. Pouhe "popreni" vsech tech milionu a milionu poznatku, ktere proste funguji, se mne nutne jevi jako obycejne barbarstvi.

> pokud ma veda fungovat, musi si vytvorit nejaky slovnik a nejaky > soubor teorii, se kterymi bude pracovat a ktere bude povazovat za > nevyvratitelne. V takovem slovniku bude existovat i termin > "objektivni pravda", protoze to je predmet, ktery bude veda zkoumat.

Mluvim s jinymi fyziky neustale, ale v zivote jsem v techto fyzikalnich rozhovorech neuzil termin "objektivni pravda", coz je jednoduchy experimentalni protidukaz Tvoji hypotezy. (Tohle slovo uzivam pouze pokud mluvim o filosofii, vetsinou s filosofy.)

Z hlediska vedy by to znamenalo, ze cely tento odstavec je chybny a na vode a je treba hledat jiny, lepsi. ;-) Z hlediska spolecenske vedy a filosofie to neznamena vubec nic, protoze existuji tisice dalsich filosofu, kteri za Tvoji hypotezou budou stat proto, ze tvorite stejnou kulturu a jsou zvykli rikat stejne tvrzeni, aniz by se podivali, jestli na nem neco je. A jelikoz maji tito filosofove pristup i k financim, mohou se navzajem zvat do ruznych kontinentu a platit si i letenky, navzdory tomu, ze jejich filosofie je v diametralnim rozporu s tim, co bylo treba udelat pro to, aby existovala letadla. :-)

Jinak je uplne spatne i tvrzeni, ze veda si vytvari "soubor teorii, ktere povazuje za nevyvratitelne". :-) Myslim, ze i z elementarnich lekci filosofie Poppera apod. musis vedet, ze pravy opak je pravdou. Hypoteza ci v optimistictejsim pripade "teorie" je vedecka pouze v pripade, ze je v principu vyvratitelna. Pokud neni vyvratitelna, nepatri do vedy.

Teorie ve vede maji celkem srozumitelny charakter tvrzeni, ze za urcite tridy podminek neco plati pro nejake (nebo vsechny) prirodni jevy. Tak napriklad standardni model elementarnich castic rika, ze vsechny deje s energii na castici mensi, nez co odpovida teplote 10^{30} stupnu, se ridi s presnosti tou ci onou (kterou lze explicitne rici a odchylky jsou dane neurcenou fyzikou pri jeste vyssich energiich) kalibracni teorii s Higgsovym mechanismem, jejiz hlavni vzorec lze napsat na nekolik radek a kterou se muzes i Ty naucit. ;-)

Slovnik je ve vede zcela vedlejsi otazkou. Rika se, ze Einstein (ktery se v zivote nikdy nenaucil rozumne jiny jazyk nez jeho melodicky svabsky dialekt) kdysi probiral s italskym matematikem Civittou jakasi temata a dorozumivali se jazykem, ktery svorne povazovali za anglictinu. Ve skutecnosti jejich hlavnim dorozumivacim prostredkem byly vzorce na tabuli. A matematicke vyrazivo je absolutni a nesporne. ;-)

> terminu proste obejdou. Veci nikdy nepoznavame samy o sobe, vzdy jen > subjektivne zaznamenavame smyslove vzruchy na nasich receptorech.

Mimochodem, tohle je popularni filosoficky vyrok od Einsteina. Ten rekl, ze pokud nekdo predstira, ze pozoruje kamen, ve skutecnosti pozoruje pouze pusobeni toho kamenu na neho. ;-) Vsimni si odlisneho slovniku - "pozoruje pusobeni kamene na sebe" a "subjektivne zaznamenava smyslove vzruchy na receptorech". Jaky je podle Tebe rozdil mezi temito dvema jazyky? Podle me jen ten, ze v tom Einsteinove se klade duraz na myslenku, zatimco v tom druhem se klade duraz na to, aby recnik vypadal jako inteligent.

> skutecne objektivniho, tak si to same muze myslet i domorodec > rozmlouvajici s duchy. Pro neho jsou duchove stejne realni jako pro > fyzika atomy. To je myslim neodiskutovatelne.

Ano, muze si to myslet. Ale vec, kterou nejsi ochoten (a mozna ani schopen) ani za ctyr Bohu prijmout, je to, ze domorodec si to mysli nepravem, zatimco veda si to mysli (v dane mire presnosti a spolehlivosti) pravem. ;-) Tenhle koncept pravdy Te proste presahuje...

> Veda je vyhodnejsi (ted nevim, jestli se neopakuji). Predpovedi vedy > jsou pravdepodobnejsi nez predpovedi vestkyne. Vedecke teorie nam > umoznuji vysvetlovat jevy, ktere by jinak zustaly neodhaleny. Ale to > neznamena, ze veda ma nejaky ontologicky vyssi kredit. Clovek, ktery

To je dalsi vec, ve ktere se neshodneme. Z pohledu (prirodni) vedy nepochybne MA vetsi ontologicky kredit teorie, ktera je v lepsim souladu s prirodou a umoznuje cinit vice spravnych predpovedi. Proc si myslis opak?

> prijme vedu, se bude ve svete orientovat lepe nez nekdo, kdo se ridi > pokyny nejakeho demona. Veda je uzitecnou konvenci. Stejne tak je

Veda neni vubec zadnou konvenci. Ve vede mas plno konvenci (napriklad o uzivani jednotek, pravotocive nebo levotocive soustavy apod.), ale samotny vedecky zaver je JEDINE to, co je NEZAVISLE na konvencich. Samozrejme, k jeho vyjadreni potrebujes jazyk, ktery je zavisly na nejakych konvencich, ale presto nelze vsechno prevest na pouhe konvence. ;-)

> uzitecnou konvenci eukleidovska geometrie, ale to neznamena, ze by > existovala jenom ona. A prece se spolu nebudeme prit o tom, ze > eukleidovska geometrie je "lepsi" nez tu neekleidovske.

Nevim, jestli se budeme prit o to, jestli je euklidovska geometrie lepsi nez jina geometrie. Podle me je jen jednodussi (a dulezitejsi pro nulte priblizeni) a neni lepsi. Otazka, zda nas svet se ridi euklidovskou geometrii, je ryze fyzikalni otazka. Navzdory tomu, ze s velkou presnosti se ridi euklidovskou geometrii, spravnou odpovedi je, ze samozrejme nas svet se NERIDI euklidovskou geometrii. Na dostatecne dlouhych vzdalenostech, jak pochopil Einstein, ma svet obecnou Riemannovu geometrii.

Vetsina patrani v nasem oboru je o tom, jaka struktura nahrazuje a zobecnuje tuto geometrii i na jinych skalach. A to je ryze objektivni otazka. Abychom ji pochopili, nejdrive musime poradne porozumet slozite a hluboke matematice, ktera pod tim stoji (ackoliv v techto technickych strategickych prioritach se jiz muze lisit tento nazor od postoje cloveka, ktery strunam neveri, ale to jsou fakt detaily strategie ve srovnani se zasadnimi spory mezi nami). V tom jsme jiz udelali ohromne mnozstvi prace, ale presto muze stale zbyvat dost moudra na staleti badani, kdo vi. ;-)

Ale mozna bych Ti timhle nemel motat hlavu. Podstatny je zde fakt, ze samotna idealizovana euklidovska geometrie je nespornou matematickou teorii, kterou nikdy nemuzes "vyvratit", ovsem otazka, jaka geometrie (ci jeji zobecneni) plati v nasem svete, je zcela objektivni otazkou. A euklidovska geometrie v nasem svete neplati presne.

> Jeste poznamka k vecem o sobe (tim nemyslim termin kantovske > tradice, ale neco, co vytvari nase smyslove vjemy) a proc podle meho

Timhle rozesmal cele auditorium prof. Tom Banks, kdyz vypravel o jakemsi filosofovi, ktery Tomovi poseptal: "Mezi nami, ja jsem jediny v nasem departmentu, ktery veri na realitu..." Vsichni se mohli utlouci, omluv, prosim, nas tupy humor. ;-)

> neexistuji. Existence veci o sobe je jen predpokladem, protoze i > kdyby existovali, vzdy bychom je poznavali jen zprostredkovane. Toto > predpokladani je ale bud: (a) metafyzicke, nebo (b) > pravdepodobnostni. A ani jeden z techto pristupu neni prece > ciste (objektivne) vedecky.

Take otazka po existenci veci je ryze nevedecka. ;-) Ja jsem zadnou vedeckou hypotezu o existenci veci nikdy nevyslovil ani nepouzil. Take nevim, jak bys chtel "hypotezu" o existenci veci vyvratit. :-)) Z druhe strany kazdy vedec predpoklada (a pri trose "naivity" primo vidi) existenci veci. Opacny postup nevede vubec k zadne vede. ;-)

> Heh? Rozumova stavba sveta. Tomu asi nerozumim, protoze svet prece > neni vystaven rozumove. Pokud to chapes ve smyslu antropickeho > principu nebo stvorenosti sveta Bohem, tak je to docela ulet, ne?

Je to standardni filosoficky termin, zavedeny poprve pravdepodobne Einsteinem, ale prakticky ho pouzivaji vsichni vedci, kteri o filosofii mluvi. Einstein pravil v oslavnem eseji na Isaaca Newtona neco ve smyslu: "Jak obrovska musela zit v Newtonovi vira v rozumovou stavbu svetu..."

Tim minime, ze prirodni princip / stvoritel, ktery je zodpovedny za nas svet (nebo predstav si libovolne pozadi, ktere je blizke Tvoji kulture, otazka, ktere vyberes, je zcela nefyzikalni a konvencni), byl velice inteligentni - a ze ho lide nemohou uplne pochopit, pokud nebudou pracovat na svem rozumu. Je to vira ve fakt, ze krasa a zakonitosti sveta maji svoje rozumove souvislosti.

Jen aby nedoslo k nedorozumeni, jeste radeji jednou zopakuji, ze nas svet *je* vystaven rozumove.

> Na tohle uz jsme narazili. Nekoho bavi paraveda a ty mu ji chces > vzit. Nekdo si dela horoskopy a ty mu to chces zase vzit. Vyjimku bys > udelil tem, komu uz neni pomoci. Hmm. Zakladem liberalismu je

Ja nikomu nechci brat paravedu. ;-) Akorat chci docilit toho, aby se k jinym lidem dostala pravda o realne povaze ruznych veci, a nikoliv jen parapravda, polopravda nebo lez. ;-)

> je vec, ktera je pro me naprosto esencialni. Nekdo veri v UFO, jiny > veri v atom. Asi existuje rozdil mezi "opravnenosti vereni" nebo > presvedcivosti jejich dukazu, ale to nic nemani na tom, ze kazdy ma > na to plne pravo. O co se jedna ve skeptickych spolcich jako je

Mohu mozna kyvnout na to, ze ma clovek pravo verit na UFO a ne na atom. :-) Nemohl bych ale rozhodne souhlasit s tim, ze ma stejne pravo sirit informace o UFO jako sirit informace o atomu, nebo dokonce tohle vyucovat v oficialnich zarizenich. Tak daleko to nastesti nedoslo. Nicmene, alespon v extremnich pripadech lze proti siritelum nepravdivych poplasnych zprav uzit paragrafy. ;-)

> Sisyfos? Jedna se o osvetu nebo o represi? Chce poucit nebo zakazat? > Osveta je asi zbytecna, protoze je jednodussi verit v geopatogenni > zonu pod posteli nez si precist knihu o kvantove mechanice (nebo

To zni katastrofalne pesimisticky, presne o tom jsem psal. ;-) Prvotni musi byt osveta a je treba se o ni sisyfovsky snazit. Ale jak jsi spravne rekl, lide jsou pohodlni a patogenni zony maji jisty potencial k sireni. Dnes je situace vazna, nikoliv vsak tragicka, proto si muzeme (?) dovolit temer neomezenou toleranci k ruznym parasmerum a sektam ;-) Rozhodne Ti otevrene reknu, ze pokud by zacala byt tragicka, bylo by treba usilovat o represi, samozrejme pocinaje temi nejvice nebezpecnymi vecmi.

> Schopenahauerove iracionalismu). A represe je neprijatelna? Kdybys o > tom mel premyslet, vadi Ti necim nejaky okultista? Znas nejakeho > okultistu? Moje kamaradka veri, ze taroky predpovidaji budoucnost.

Mam kamarady jehovisty, moje nejvetsi zivotni laska je take nejvetsi fanatik cirkve apod. apod., ale podle Tebe ma mit osobni vztah k nejakemu cloveku za nasledek zmenu postoje k spolecenskemu fenomenu? To mne pripada hrozive, protoze kdyby ses zkamaradil s nejakym Hitlerovym volicem (a to si bud zcela jist, ze by se v Nemecku 30.let stalo), stal by se z Tebe fasista.

> Mam ji hrozne rad a vim, ze pokud si mame rozumet, tak se proste o > techto vecech nebudeme bavit, nebo aspon zertem. Ona veri tomu svymu

Do toho mne nic neni, ale podle Tveho vykladu to tedy mezi Vami neni zrovna v poradku. My se s Bubrakem (Svedek Jehovuv) naopak bavime velmi radi o nabozenstvi apod. Navzdory jeho clenstvi v nem citim cosi poctiveho a take to, ze ma jisty vlastni rozum, ktery IMHO ho nakonec dostane prakticky ven. ;-) Sorry, ze reknu na rovinu, v cem vidim duvod: on ma prece jen jakysi technicky talent (dela CVUT), takze je schopen mysleni, kteremu rikame racionalni.

> a me to nijak neublizuje. Proutkar nam na zahrade nasel vodu, i kdyz > na neho neverim a treba v tom byla nejaka finta (treba mapka z > geodezie). Takze ten mi dokonce pomohl.

Co na to rici. Podle me Ti nepomohl. Drive lide vrtali na zahradkach studny bez proutkaru a take vlastne kazdy nakonec tu studnu nasel. Ujistuji Te, ze u nas na chate mame studnu, kterou nehledal proutkar.

> Rekl bych, ze svet s paravedou je zabavnejsi nez svet bez ni. Kdyby > neexistovala astrologie, tak by nikdy Kundera nenapsal takovou

Paraveda bude vzdycky. :-) Ale svet, v nemz jsme docilili jaderneho arzenalu atd., je vyslovene nebezpecny, pokud bude na paravedu verit zasadni vetsina lidi, a k tomu nejsme skutecne tak daleko...

> (interpretace sveta ve vyznamu "svetatvorby") a vsechny jsou nejak > uzitecne - nelze vypravet pohadku jazykem vedy a nelze ani napsat > "vedeckou basen". Nektere pohledy jsou uzitecnejsi nez ostatni,

Nejde napsat vedeckou basen? Kdybych scital, kolik Tvych vet je natolik nepravdivych, ze se da vyvratit behem pul minuty, napocital bych jich asi tak polovinu. Pokud chces napriklad vedeckou basen o maticove teorii strun, viz http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lumo/poem/matice.htm

Nelze vypravet pohadku jazykem vedy? Tohle uz bych povazoval za vyslovene kulturni barbarstvi, viz napriklad (to znaji i divaci TV NOVA) http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lumo/RUZE/15/node18.html

Tim nechci rici, ze tohle je hlavnim poslanim vedy, proboha... ;-) Take svoje ani jine basne nepovazuji za vysledek prirodnich ved. ;-)

Chapej, vedec si na pravdivost potrpi. Ja bych se ctvrt hodiny mlatil do hlavy, pokud by se objevily dve lehce prokazatelne nepravdive vety v mem dopise. V Tvem dopise jsou takovych vet desitky...

> ale zalezi na tom pro koho a nac. To, co bylo metafyzikou, je dnes > vedou a naopak. (Pokud tomu neveris, tak si vzpomen, ze Newtonovo > "pusobeni na dalku" bylo v jeho dobe vysvetlovano z pozice > nabozenstvi a bylo vedci povazovano ani ne za vedu, ale paravedu. > Opacnych prikladu je, verim, cela rada.)

Vetu "co bylo metafyzikou, je vedou a naopak" bych upresnil na "pozice a duveryhodnost ruznych nahledu na svet se meni s casem". To je IMHO jedine, co lze pravdiveho rici podobneho Tve vete. Newton objevil fantastickou teorii, ktera vysvetlila ohromne mnozstvi jevu kazdodenniho zivota, ale musel uzit "actio in distans". Lide plni predsudku tento smely predpoklad nedokazali prijmout, nicmene se ukazal velmi plodnym, ackoliv i Newton si uvedomoval, ze je spatne. A samozrejme, ze je spatne, podle teorie relativity nelze pusobit na dalku, samozrejme, nelze prenaset zadne signaly rychleji nez svetlo! Uspesnost Newtonovy teorie souvisi s tim, ze rychlost svetla je ohromna. Z hlediska sociologickeho dopadu na filosofy je Newtonova teorie ekvivalentni teorii relativity (nejrychlejsi filosof beha rychlosti 1/30 000 000 rychlosti svetla), takze se mozna udelala chyba, ze se teorie relativity vubec na strednich skolach uci a mota se s ni hlava mnoha lidem, kteri stejne nikdy nepochopi, co ve skutecnosti prinesla.

> To je dobra namitka, ale nemyslim, ze je to uplne pravda. Vlastne se > snazite vzit urcite skupine lidi pravo vypovidat o svete, nebo jim > vnutit svuj vlastni slovnik, soubor teorii, metodologii, normy a > meritka pravdivosti, atd. Proc?

Ne ;-), bez prilisneho despektu, presto si myslim, ze vetsina tech lidi proste NEMA na to, aby pochopila realne teorie, ktere stoji v pozadi naseho sveta, takze je chybne pozorovani, pokud si myslis, ze se snazim JE naucit teorii relativity apod. Ja akorat citim potrebu jinym lidem, skolakum apod., kteri na to maji, sdelit pravdu, aby jejich osud nebyl urcen jen tim, ze jim v urcitem okamziku mladi nekdo vnutil nesmyslne teorie do hlavy.

> sociology, ze prestavaji uvazovat racionalne a zacinaji povazovat Vas > spolek za elitarskou skupinu. A siri se to rychle. ;-))) (Zas tak > uplne vazne to nemyslim.)

Sorry, asi jsi me uplne nepochopil. Reknu Ti to tedy na rovinu. Hlavnim cilem meho vysvetleni bylo rici, ze Sisyfos REALNE JE elitni skupinou, nehlede na to, jestli si myslis, ze je na urovni australskych krovaku. Jen tak aby nedoslo k nejakym hloupym osobnim utokum, ja NEJSEM clen Sisyfos.

Chtel jsem Ti vysvetlit, ze kdyz prijde sociolog (nevedec) na vedecky seminar, tak navzdory vsem jeho profesuram v sociologii apod. si MUSI pripadat uplne stejne hloupe, jako kdyz na ten seminar prijde libovolny laik. Pokud si nepripada hloupe, je to *naduty* hlupak. Sociologicky pohled na vedce je nepodstatny ve srovnani s tim, o co jde vedecke komunite predevsim, a tim je veda, kterou samozrejme sociologove nechapou. Nakonec jsem presvedcen, ze i sociologicke aspekty vedecke komunity nepochybne lepe chapou vedci samotni! Cozpak nestaci sociologum, ze uznavame, ze lepe rozumi kulture nejen australskych krovaku, ale i jednotlivych nabozenskych systemu apod.?

> Taky si vsimneme, ze je to veda, ktera klade prisna meritka mezi > Racionalitou (to je ta nase) a Iracionalitou (to je ta jejich). Zase > se musim ptat: proc? Spousta vedcu investuje hrozne moc casu, penez a

Jestli nechapes proc, vubec nechapes, co je veda. To je prece HLAVNI smysl vedy, aby jasne rozdelila to, co je RACIONALNI, od toho, co je IRACIONALNI, co je poverou a predsudkem. Cela veda je o tomhle. Jestli tenhle zasadni smysl chces poprit, musis poprit celou vedu a rozum s ni.

> energie jen proto, aby se utkali ve slovnich potyckach s > predstaviteli iracionalnich hnuti. Budu se ptat naivne, ale proc > radsi nevymysli neco, co by (slovy Capka) "svitilo a hralo".

Ale kdo podle Tebe vymyslel vsechny veci, ktere sviti a hreji? Podle me vedci a lide vede blizci! Pokud jsi to minil tak, ze Te z vedy zajimaji jen prakticke veci, ktere ucini Tvuj zivot pohodlnym, rekl bych, ze jsi materialista a barbar. Doufam, ze jsi to tak nemyslel.

> zenami. Me pripada treba parapsychologie jako celkem nevinna hricka,

Parapsychologie (a podobne) dnes neni zadna nevinna hricka, staci se podivat na sokujici procenta: 36% Americanu veri na telepatii (v CR to asi nebude zas o tolik lepsi, tipuji), 47% Americanu veri na stvoreni podle Genesis atd.atd. Tohle je dost nebezpecny stav. Predstav si, ze to preleze pres tech 50% a nekdo z iracionalnich sfer (ktere chvalabohu jinak vetsinou pusobi stupidne i napohled) ziska diky tem hroznym procentum politickou moc a bude ovlivnovat, co se deje s nuklearnim arzenalem apod. Jako spravny postmodernista si rekne, vypocty nevypocty, jsou na stejne urovni jako astrologie, a bum.

Podle me je to opravdu hra s ohnem, ackoliv studena valka byla asi vetsi hrou s ohnem. Pobaveny postoj bych k tomu mohl mit, pokud by ta procenta byla kolem desitky. Pokud bych byl pobaven i pri cisle 36%, byl bych cynik.

> Prave tento bod jsem diskutoval ve skole a vysledek je jednoznacny: > muj nazor je sdileny velkym mnozstvim mych spoluzaku. Pokusim se

= Velke mnozstvi spoluzaku, navzdory tomu, ze studuji filosofii, vubec nechapou, co znamena postmodernismus v oblasti filosofie vedy => Tohle je konkretni duvod, proc rikam, ze velka cast filosofu ma nazory, ktere nemuze soudny clovek odkyvat. Sam jsi to ted potvrdil. ;-)

> Presne to si myslim. Veda nepotrebuje ospravedlneni, protoze ma > vysledky. A i presto se ji neustale nekdo snazi osprevedlnovat

Ale vysledky jsou presne tim, na co desitky procent dnesnich lidi kaslou. Oni teda vsichni pouzivaji pocitace, auta apod., ale vubec jim to eticky nebrani rikat o te vede, diky ktere se nakonec tyto veci zrodily, ze je na stejne urovni jako parapsychologie. Podle meho by byli eticky cisti pouze v pripade, ze by zili bez vydobytku techniky stejne, jako ja ziji bez telepatie a proutkaru. Samozrejme, ze jim neberu eticke pravo dorozumivat se pomoci telepatie! ;-)

A co predvadeji postmoderni filosofove, v sobe obsahuje i snahu zcela zkreslit to, proc ta auta a vsechny ostatni veci jsou na svete. A ono v ocich prumerneho cloveka neni tezke si tyhle veci privlastnit apod. Proto podle meho veda zada zastani v prvni rade.

> Tomuto argumentu nerozumim. Proc vytvaret nova oznaceni pro neco, co > uz jmeno davno ma? Proc prehazovat nazvy mezi dvema vecmi? To, ze

Souhlasim. Akorat vyznam slova "postmodernismus" je to, co rikam ja, nikoliv to, co rikas Ty. ;-) Sam jsi rekl, ze Ty vlastne ani zadneho kandidata na vysvetleni slova "postmodernismus" nemas, rikas to znovu:

> Oznaceni "postmoderna" nema v empirii zadny realny odraz, jako jej ma > napriklad slovo "kamen". Tento termin vznikl dohodou, ktera se

To je uplne stejne, jako kdybys rikal, ze "programovani nema v empirii zadny realny odkaz, jako ho ma kamen, tento termin vznikl dohodou, ktera se stala konvenci" nebo "pet se rovna dva plus dva, protoze dva plus dva se daly dohromady a bylo z toho pet". Postmodernismus je uplne stejne teoreticka konstrukce jako kamen. Je to slovo, ktere jako kazde jine slovo pomaha popisovat jevy na svete. Akorat popisuji odlisne rysy sveta.

> pozdeji stala konvenci. Je to filosoficky termin a filosofove mu > rozumeji, i kdyz se jejich definice odlisuji (coz opet vede k memu > navrhu na definici vyctem). Nechapu, proc by nam mel nekdo zvenku

Jestlize se jejich definice odlisuji, maji v hlave galimatias. Ujistuji Te, ze ja chapu pod pojmem postmodernismus prakticky totez co prof. Bicak nebo kdokoliv z tehle scientistni strany. ;-)

> Toto je zcela jiste vec nazoru, ktery se projevuje napriklad v > diskusich. Pokud kazda nase idea musi byt silna, tak je asi velice > tezke se s ni rozloucit, kdyz zjistime jeji nespravnost. Mozna ne

To je dalsi vec, kterou chapes spatne. I se silnou a v sobe uzavrenou ideou se muzeme (v jiste interpretaci) rozejit, a to v pripade, pokud objevime jeste silnejsi a pravdivejsi!

> velice dulezitym, protoze je jednim ze zakladnich meritek spravnosti > nazoru, je-li prijimanym soudnymi lidmi), tak "soudny" je ten clovek, > ktery si mysli to same, co Ty. Preji mnoho zdaru pri vyhledavani

Na bazi zkusenosti, mysleni atd. mohu rozlisit otazky, ve kterych lze tapat a muzeme mit odlisne nazory a hledat pravdu apod. Ovsem o jinych otazkach tuto nejistotu (prakticky) nemam. Z tohoto hlediska mas pravdu, ze "nesoudny" je clovek, ktery ma jiny nazor na trivialni "testovaci" otazky, nez mam ja (nebo Weinberg, Feynman, Einstein, Bicak, Grygar atd.).

> hlavni znak jejich pseudovedecnosti. Marxismus je pseudoveda, protoze > sve kritiky oznacuje za tridni nepratele, kteri jsou _blazni_ - nevi,

Nevim, jak jsi prisel na to, ze marxismus byl pseudoveda (rad bych o tehle strukture jiz mluvil jen v minulem case). Ale rozhodne vim, ze Tvuj duvod, proc mel byt pseudoveda, je spatny. Pseudoveda se rozhodne nepozna podle toho, jestli si jeji zastanci mysli nebo nemysli o jinych, ze jsou blazni. Spise naopak, rekl bych. ;-) Telepate :-) si vlastne o nikom nemysli, ze je blazen. Duvod, ze telepatie je pseudoveda, je spise v tom, ze samotni telepate jsou blazni. :-)

> nazory? Ja se domnivam, ze docela malo. Stacilo by, aby muj fyzikar > na gymnaziu byl trochu min nesympaticky a trochu schopnejsi, a aby > muj ucitel filosofie nebyl tak moc skvely. Nebo si opravdu myslis, ze > je to v necem jinem?

Jestli takhle ziskavas nazory, pak se nelze divit, ze maji takovou kvalitu, jakou maji. Mi ucitele filosofie a humanitnich ved byli casto sympatictejsi nez ucitele prirodnich ved. Nejodpornejsi byla ucitelka chemie a biologie (sorry za ta jasna slova) z gymnazia, 45-leta hystericka 150-kilova zenska, ktera spala s 20-letymi kluky a chtela sve zaky topit na lzicce vody. To samozrejme nemohlo zmenit ani nitku na tom, ze jsem presvedcen, ze jsme se ucili spravne veci a ze evoluce je spravna teorie a ze rozmnozovani zivota na elementarni urovni souvisi s makromolekulou DNA.

Tim se zasadne lisime a rikam ti, ze pokud budes dale posuzovat veci podle toho, kdo je ti sympaticky a kdo nikoliv, z toho zacarovaneho kruhu se nikdy nedostanes. Co myslis Ty? ;-)

Tak dik za inspirujici dopis ;-), zase jdu postupne urovnat svoji hladinu adrenalinu na obvyklou uroven, doufam, ze se Ti to podari uplne stejne rychle. :-)

Navzdory tomu, ze ten rozhovor je casto zajimavy, je to stejne sila, jaka existuje propast mezi nasimi dvema "kulturami", co? ;-) Podle me tahle propast realne existuje vlastne mezi vsemi zastupci prirodnich resp. spolecenskych ved. Zamyslel ses nekdy nad tim, co by to znamenalo, kdybychom "my" ;-) meli skutecne pravdu? :-)

S uctou Lubos

Pokud se Vám tato stránka nezobrazuje dobře, otevřte si ji, prosím, v novém okně (bez rámečků) a zmenšete písmo na 12 (Netscape). Připomínky na univers@comp.cz