Jupiterův měsíc Europa

Meziplanetární sonda Galileo přinesla nové důkazy pro existenci podpovrchového oceánu slané vody na Jupiterově měsíci Europa. Důkazy pocházejí z měření, která provedl magnetometr na palubě sondy. Europa je už delší dobu podezírána z výskytu oceánu vody pod ledovým krunýřem na povrchu. Na snímcích pořízených sondou jsou viditelné ledové plochy, u kterých se zdá, že plavou na tekutém podloží, či místa, kde tekutina vyvřela na povrch a zde zmrzla. Ovšem tyto znaky se dají vysvětlit i existencí oceánu v minulosti. Magnetická měření jsou jediným důkazem, že zde oceánu existuje i nyní, nejen v dávné minulosti. Definitivní odpověď na otázku mohou přinést přesná měření gravitačního pole a slapových sil. K tomuto účelu plánuje NASA vyslat k Europě sondu Europa Orbiter. Během řady průletů v blízkosti měsíce zjistil magnetometr na palubě Galilea, že magnetické pole Europy mění orientaci takovým způsobem, který lze nejlépe vysvětlit přítomností elekticky vodivé kapaliny jako je slaná voda pod povrchem. Navíc gravitační měření ukazují, že horní vrstvy nitra měsíce mají nízkou hustotu, odpovídající hustotě vody. A jelikož vodní led není dobrým vodičem, usuzuje se, že tímto vodičem bude voda.

Nový radioteleskop (jen náhled)

Nově postavený radioteleskop na observatoři Green Bank má za sebou první úspěšné pozorování. Přístroj oficiálně pojmenovaný Robert C. Byrd Telescope se 22. srpna zaměřil na rádiovou galaxii a pulsar. Pozorování proběhlo na frekvenci 403 MHz. O tři dny později byl dalekohled slavnostně otevřen. Následovat bude zkušební provoz, během kterého se bude měřit a dolaďovat výkon přístroje. Poté bude dalekohled předán k běžným astronomickým pozorováním. Radioteleskop, který je největším plně pohyblivým přístrojem svého druhu na světě, má unikátní vzhled. Není totiž kruhový jak je běžné, ale eliptický o průměru 100 - 110 metrů a je složen z 2004 panelů, z nichž každý může být samostatně kontrolován a vylaďován použitím laserového systému, který monitoruje povrch antény. Zatímco u běžných radioteleskopů je přijímač umístěn ve středu antény, u tohoto dalekohledu je mimo osu. Znamená to zakrytou menší část sběrné plochy antény a také snížení odrazu a lomu signálu na držácích tohoto detektoru, což ztěžuje analýzu přijatých dat. Astronomové věří, že přístroj schopný pokrýt 85% oblohy viditelné z Green Banku poslouží k hledání odpovědí na klíčové otázky současné astronomie, jakými jsou stáří a rozpínání vesmíru, pulsary a černé díry, složení mezihvězdného plynu a prachu, ale také například i pořizování snímků asteroidů. Stavbu přístroje za 74.5 miliónů dolarů financovala National Science Foundation. Dalekohled nahradí slavnou 91m anténu, která se zhroutila v listopadu 1988.