plug-ins
zlatý řez scientistický rozcestník nic :-)
amber.zine
futura
sci-tech
sci-fi
kultura
mimo
plug-ins
interakce
historie
crew
ego
BTW
archiv...
starší čísla...
Soumrak kouzelníků
[4/5]
Jiří Brossmann
5. Tupe stado?

Vratme se vsak k problemu zminovanem v uvodu - tlacitek ubyva, a nam, zda se, to nevadi. Ztracime primou fyzickou kontrolu nad tim, co zarizeni ktera nas obklopuji delaji, a spokojujeme se s tim, ze stejnou (podle reci marketingovych pracovniku dokonce lepsi!) praci odvede software. Srovname-li treba pocitacove tiskarny vyrabene pred sesti sedmi lety, a ty ktere se prodavaji dnes, je tento rozdil opravdu markantni. Nase schopnost primo kontrolovat cokoliv, co se v tiskarne deje se omezila na moznost uvest ji do pohotovostniho stavu. Samozrejme - vetsinu ridicich funkci prejaly drivery a kontrolni aplikace, nicmene budeme-li vyuzivat operacni system pro ktery takovy software neexistuje, jsme prakticky bezmocni.

A v tom spociva hlavni problem - technologie a jeji produkty se pro nas staly magii, a jelikoz jeji funkci vetsinou nejsme s to pochopit (dnes k tomu v mnoha pripadech dokonce ani nejsme opravneni) ci jakkoliv ji verifikovat, musime proste verit, ze funguje, ze dela presne to co vyrobce slibuje. Jenze takova vira muze vest k zaslepenosti, ktera nam pak zabrani videt, ze zarizeni ktera povazujeme v zasade za neskodna, jsou s to napr. podavat o nas informace druhe osobe, odposlouchavat nase rozhovory, pomoci zadnich vratek zpristupnovat nase soukroma data.

Na tyto problemy uzavreneho modelu vyvoje upozornuji v soucasne dobe zastanci OpenSource hnuti. Problem je v tom, ze se domnivaji, ze bude-li otevren kod programu a operacnich systemu (eventualne konstrukcni plany u jinych produktu), bude takove zneuzitelnosti zabraneno. Nuze nebude, a myslim, ze duvody jsou zrejme. Kolik lidi je s to ve svem volnem case nastudovat funkci napr. pocitacoveho tomografu? Kolik lidi je schopno efektivne posoudit, zda software i hadware takoveho pristroje jsou funkcne bez chyby a zadne riziko ujmy pacientum nehrozi? Ostatne neni to problem jen prislusne odbornosti, ale i prostych poctu - pokud bude otevren kod veskereho software, nebude dost dostatecne vzdelanych a schopnych jedincu, kteri by ho mohli ve svem volnem case kontrolovat.

A existuje samozrejme i argumentace proti otevirani cehokoliv: paklize se preci jen najde nekdo, kdo do (otevreneho) kodu nejakeho programu nahledne a nalezne v nem chybu, co delat, kdyz ji neoznami? Co kdyz sve znalosti zneuzije? Nebylo by pak lepsi ponechat vsechen kod uzavreny?

Ale stale tu zustava puvodni otazka: proc jsme vyrobci neustale obirani o dalsi a dalsi moznosti kontrolovat a ridit produkty ktere nam prodavaji? Povazuji nas za tupe stado, kteremu neni dobre nechavat moznost volby nebo jakekoliv kontroly? Nebo se domnivaji, ze oni lepe nez my vedi co budeme chtit delat?

V urcitem smeru je redukce poctu tlacitek pochopitelna, a zakaznici ji nejspise i vyzaduji: mnozstvi zariseni se kterymi se musime naucit pracovat, roste stale rychleji, a je tedy logicke, ze se jejich vyrobci snazi jejich ovladani co nejvice zjednodusit. A vetsinou je tento pristup i vyhodny - ale jen do okamziku, kdy je zapotrebi resit nejakou nestandardni situaci. Pak je nemoznost primeho pristupu k funkcim zarizeni a nutnost spolehat na jakehosi pana Sponku, ktery za nas rozhodne co vlastne chceme delat, fatalni.

A bohuzel pro mensinu, ktera se s nestandardnimi situacemi a problemy setkava, masa konzumentu, kteri svou poptavkou formuji nabidku, takove problemy nema. V soucasnosti mame jeste stale moznost nakoupit u jineho vyrobce, ktery nam za vice penez nabidne vic tlacitek a ovladace pro vice operacnich systemu. Nicmene pocet takovych producentu se rychle zmensuje - masova pasova vyroba likviduje jakoukoliv snahu o originalitu, zajem odborniku neni takovy aby ufinancoval stale se prodrazujici vyvoj, ktery je nutny k udrzeni kroku s konkurenci, a na zakazku podobne zarizeni nikdo neni s to vyrobit, protoze prislusne komponenty nelze koupit a vyrobit je uz neumi nikdo nez neklolik velkych podniku, ktere si mezi sebe rozdeluji trh.

A tak se k nam zvolna vkrada doba, kdy si budeme kupovat nejen odpudivě kycovite vymenne kryty na mobilni telefony, ale ve snaze alespon trochu se odlisit, si budeme sami i barvit obleceni (dodavane za tim ucelem ve slusive univerzalni bile barve), na Internetu pomoci formulare z pripravenych komponent sestavovat automobily (3 druhy barvy kapoty, 6 barev sedadel a 12 druhu kouli na radici paku), a tisknout si vlastni penize (ktere budeme moci podavat prodavacum spolu s nasi kreditni kartou). A budeme stastni - vzdyt svet bude tak krasne barevny a ruznorody; a jak napsal ten smesne pravdomluvny chlapik, ktery psal prirucky pro chovatele jatecniho dobytka - Svoboda je otroctvi!

V zadnem pripade nevolam po nejakem navratu k radiu na kliku a slapacimu sicimu stroji - to by bylo stejne nesmyslne jako pozadovat popravu vsech lekaru proto, ze medicina przni geneticky fond lidstva. Nicmene se domnivam, ze zastaveni dobrovolneho vzdavani se kontroly, otevreni vsech technologii, aby jejich rozvoj mohl pokracovat neztencenym tempem, zastaveni prespecializovavani, zvyseni durazu na souvislosti a vzajemne vazby ve vyuce, ze toto vse by melo patrit mezi zakladni teze kazdeho technooptimisty.

amber.zine
futura sci-tech sci-fi kultura mimo
Amber Crew