Vernor Vinge Department of Mathematical Sciences San Diego State University (c) 1993 by Vernor Vinge
Czech translation (c) 1998 Jan Kučera
(Tento článek smí být rozšiřován k nekomerčním účelům, pokud zůstane
úplný včetně tohoto upozornění.)
Původní verze tohoto článku byla přednesena na sympóziu VISION-21 sponsorovaném
NASA Lewis Research Center a Ohio Aerospace Institute konaném 30.-31. 3. 1993. Poněkud
upravená verze se objevila v zimním vydání Whole Earth Review 1993.
Abstrakt
Do třiceti let budeme mít technické prostředky, abychom vytvořili nadlidskou
inteligenci. Krátce poté skončí lidská éra.
Je možno tomuto vývoji zabránit? Pokud ne, můžeme řídit běh událostí tak,
abychom dokázali přežít? Úvaha se zabývá těmito otázkami a přináší možné
odpovědi (i některá další nebezpečí).
Ústředním rysem tohoto století je zrychlování technického rozvoje. V tomto
článku dovozuji, že jsme na pokraji změny srovnatelné s objevením člověka na Zemi.
Vlastní příčinou této změny je to, že v brzké době vytvoříme bytosti [Pozn.
překl.: V originále se mluví o "entitách". Protože v češtině je slovo
"entita" mnohem méně běžné a pociťuji je jako termín se silně
filozofickým podtextem, překládám raději jako "bytost".] s inteligencí
vyšší než je lidská. Tohoto průlomu může věda dosáhnout více způsoby (a to je
další důvod, proč si můžeme být jisti, že k tomu dojde).
- Mohou být vyvinuty počítače, které budou mít vědomí a nadlidskou inteligenci.
(Doposud je sporné, zda můžeme vytvořit strojový ekvivalent člověka. Pokud však
odpověď zní "ano", lze sotva pochybovat o tom, že krátce poté mohou být
vytvořeny bytosti inteligentnější.)
- Rozsáhlé počítačové sítě (a jejich uživatelé) se mohou "probudit"
coby bytosti s nadlidskou inteligencí.
- Propojení (interfejs) člověka s počítačem se může stát tak těsným, že
uživatele bude možno považovat za tvory s nadlidskou inteligencí.
- Biologie může poskytnout prostředky pro zvýšení přirozené lidské inteligence.
První tři možnosti zásadně závisí na zdokonalení hardwaru počítačů. Rozvoj
v této oblasti sleduje v posledních desetiletích stabilní křivku [17]. Na základě
tohoto trendu věřím, že k vytvoření inteligence vyšší, než je lidská, dojde v
průběhu následujících třiceti let. (Charles Platt [20] poukázal na to, že
nadšenci pro umělou inteligenci - AI - vyslovují taková tvrzení už třicet let.
Abych časové zařazení upřesnil, budu konkrétnější: Budu překvapen, stane-li se
to před rokem 2005 nebo po roce 2030.)
Jaké bude mít tato událost důsledky? Až se nadlidská inteligence stane hybnou
silou rozvoje, bude tento rozvoj mnohem rychlejší. Není vlastně žádný důvod, proč
by tento rozvoj nevedl v ještě kratší době k vytvoření ještě inteligentnějších
bytostí. Nejlepší analogie, která mě napadá, je evoluce v minulosti: Zvířata se
mohou přizpůsobit problémům a dělat vynálezy, ale často ne rychleji, než pracuje
přirozený výběr - v případě přirozeného výběru je svět svým vlastním
simulátorem. My lidé jsme schopni obsáhnout svět a ve své hlavě analyzovat "co
se stane když..."; mnoho problémů jsme schopni vyřešit tisíckrát rychleji než
přirozený vývoj. Vytvoříme-li nyní prostředky, které budou takové simulace
provádět mnohem rychleji, dostáváme se do režimu, který se od naší lidské
minulosti bude lišit stejně jako my lidé od zvířat.
Z lidského hlediska bude tato změna znamenat odhození všech dosavadních pravidel,
možná v jediném okamžiku, exponenciální lavinu vymykající se zcela jakékoli
kontrole. K čemu jsme mysleli, že může dojít "za milion let" (pokud
vůbec), to se pravděpodobně stane v příštím století. (V [5] Greg Bear kreslí
obrázek závažných změn, které proběhnou během několika hodin.)
Myslím, že takovou událost můžeme směle nazvat singularitou (pro účely tohoto
článku Singularitou s velkým "S"). Je to okamžik, kdy musíme odhodit své
staré modely a začne vládnout nová realita. Čím více se budeme blížit tomuto
okamžiku, tím více bude tato realita ovlivňovat naše záležitosti, dokud to nebude
zcela zřejmé. Přesto až se to nakonec stane, může to být velkým překvapením a
ještě větší neznámou. V padesátých letech tuto budoucnost vidělo jen velmi málo
lidí - Stan Ulam [28] parafrázoval Johna von Neumanna:
|