Jan Keller, známý sociolog s poněkud expresivním vyjadřováním, je zastáncem zrušení jaderné energie. Jeho knihy jsou plné argumentů proti atomovým elektrárnám, vyjmenovává všechny jejich vady a poruchy - prostě se snaží vytvořit negativní obraz jaderné energetiky.

V posledních týdnech rozvířil stojatou vodu českých médií případ mladíka, který dostal do rukou příliš mnoho pravomocí a tak trochu si stáhnul databázi klientů České spořitelny. Sotva se na webu objevila nabídka prodeje této databáze, stali se všichni čeští novináři odborníky na Internet na počítače a na všechno co s tím souvisí. Tato náhlá změna někdy vyvolávala poněkud trapné okamžiky, když např. kdosi naprosto seriózně tvrdil, že není možné, aby databázi někdo stáhnul, protože telefoní linky jsou pomalé. Pravda, i mně, vybavenému pevnou linkou, trvá stažení 70MB z Internetu přibližně hodinu, ale tvrdit, že není možné vlastnit nějakou databázi jen proto, že komutované spojení je jak pohřební průvod, to už zavání neinformovaností (velmi jemně řečeno).

Druhým aspektem tohoto běsnění kolem Internetu byla snaha novinářů (opět a tedy opakovaně) předvést Internet jako něco, co slouží jen k šíření pornografie (většinou dětské), softwaru (samozřejmě kradeného) a hudby (vygrabované do MP3 a tudíž pirátské). Je zvláštní, jak lidé, kteří vidí Internet jen přes rameno DTP pracovníků, jsou schopni fundovaně a dlouze vyprávět jak se věci mají. Připomíná mi to právě postoje Jana Kellera, který na jedné straně tvrdí, že atomové energii rozumí jen hrstka odborníků, na druhé straně posuzuje její rizika, výhody a nevýhody.

Doufám, že stejně jako jsme neodvrhli jadernou enrgetiku (ne, teď se opravdu nevyjadřuji k dostavbě Temelína), nezavrhneme ani Internet jen proto, že o něm několik skoroodborníků mluví jako o nejhorším zlu.

Jiří Brossmann