Aerogel na první pohled připomíná hologram. Jedná se však o
mikroporézní netečnou látku, která je založena na bázi oxidu křemičitého.
Tento velmi dobře izolační materiál má nejmenší měrnou hustotu ze všech
dosud známých pevných látek. Proto se často nazývá "modrý dým", podle své
charakteristické barvy. V jiných článcích se také můžeme setkat s označením
"pevný kouř". Využití této látky je obrovské, můžeme dokonce tvrdit, že
dnes ještě s touto látku neumíme dostatečně pracovat a využívat ji v rámci
její možnosti.
Historie
Aerogel byl objeven koncem třicátých let dvacátého století. Od té doby
bylo již s touto látkou provedeno mnoho laboratorních a experimentálních
pokusů. Ty nám pomohly detailně pochopit jeho výhody a umožnily vybudovat
technologie pro a s aerogelem.
Obr: Aerogel - látka pro příští tisíciletí?
|
První křemičitý aerogel byl vyroben ve vesmíru v dubnu 1996. Významně
se aerogel podílel na nedávné misi Pathfinderu k Marsu. Aerogel chránil
Sojourner proti okolnímu chladu při jeho pobytu na povrchu planety. Jedině
díky aerogelu mohlo toto vozítko spolehlivě fungovat v okolním mrazu dosahujícího
i 100 stupňů pod bodem mrazu. Nyní dotala tato látka ještě náročnější úkol
od odborníků z NASA. Posbírat hvězdný prach a zachytit úlomky komety P/Wild2.
Technologie výroby
Látka se vyrábí z gelu oxidu křemičitého. Na první pohled by vám mohla
připomínat želé, pomocí kterého si připravovali jídlo známé postavy ze
seriálu Návštěvníci. Pak se gel zbaví kapalné části látky při tzv. superkritickém
sušení (supercrytical drying). Látka si přitom udrží původní velikost a
tvar. Získáme tím aerogel s jeho vynikajícími vlastnostmi.
Vlastnosti
Již víme, že tato látka má vynikající izolační schopnost. Pro lepší
představu jen uvedu, že vrstva této látky o tloušťce jednoho palce má stejné
izolační vlastnosti jako sklo
Obr: 1.5 mm dlouhý vnik meteoritu zachycený aerogelem
vyneseným do vesmíru raketou EURECA. Na tenkém konci lze vidět 10 mikronový
projektil.
|
tlusté 32 palců. Pro svou další vlastnost byl tento materiál vybrán i pro
sondu STARDUST. Při vnikání materiálu do aerogelu (a to i ve vysokých rychlostech)
se tento materiál zachytí uvnitř, aniž by došlo k jakýmkoliv větším fyzikálním
a chemickým změnám. Aerogel jej jednoduše uchopí a již nepustí. Přitom
jej může chránit proti vnějšímu teplu až do 1400 stupňů Celsia. Mezi jeho
další výrazné vlastnosti patří také index lomu světla, který se pohybuje
v rozmezí 1 až 1.5.
Využití
Aerogel byl vyvinut v laboratořích JPL a tak je jeho využití směrováno
na kosmické projekty. Jeho vlastnosti nám však také umožňují jeho široké
uplatnění také u nás na Zemi. Především jeho izolační vlastnosti se mohou
uplatnit při výrobě oken a tím příznivě ovlivnit celkovou energii potřebnou
k vytápění našich bytů a zlepšit stav životního prostředí. Použití aerogelu
ve stavebních materiálech vede k jejich vyšším izolačním vlastnostem. Výhodou
je také nehořlavost materiálu a schopnost pohlcovat zvuk. Další velké využití
je v letecké dopravě. Izolace letadla tvoří nemalou část jeho hmotnosti.
S aerogelem získáme podstatně lehčí letadlo s lepšími parametry a menší
spotřebou.
Aerogel a Stardust
Použití aerogelu hraje významnou roli při nadcházející misi sondy Stardust.
Sběrač upevněný na sondě má za úkol s pomocí aerogelu zachytit z jedné
strany hvězdný prach a z druhé kometární úlomky. Po nabrání vzorků se aerogel
uzavře do speciální kapsle,
Obr: Sběrač hvězdného prachu, který bude upevněn na
Stardustu a jehož součástí je také aerogel. |
která bude vyslána zpět na zem v návratovém modulu. Ten obsahuje padák
pro měkké přistání plánované do Utahu (USA), tepelný štít pro bezpečný
průlet atmosférou a samozřejmě navigační jednotku GPS. Vědci očekávají,
že sonda donese mnoho zajímavých informací. Především částice zachycené
v aerosolu mohou odhalit nové informace o mlhovině, ze které vznikla sluneční
soustava. Jelikož se dopraví na Zem také úlomky komety P/Wild2, můžeme
očekávat, že zjistíme také něco o úloze komet při ranném formování života.
Návrat sondy Stardust je plánován na rok 2006.
|