Není pochyb o tom, že některé uživatele bude podobný druh reklamy iritovat, ale právě velká rozmanitost podobných reklamních praktik v podstatě zamezí jejich filtrovatelnosti, a technologické zajištění prohlížečů (ať už si pod tímto termínem představíme cokoliv) bude odstraňování, nebo přeskakování reklamních bloků, zcela určitě stále ztěžovat, jak nám ukazuje promptní odstranění možnosti filtrovat bannery ze stránek v novějších verzích Netscapu. (Jde zde totiž o jednoduchou ekonomickou úvahu: patentovanou, a tedy patřičně drahou technologii, jejíž nasazení neumožní zvýšení zisku toho, kdo ji zavádí, samozřejmě nikdo nebude podporovat, narozdíl od technologie, byť i značně nedomrlé, která bude navýšení plateb koncového uživatele nahrávat.)

Lze tedy předpokládat, že jakmile to bude technologicky možné (a nejde jen o technologii na straně konzumenta, ale i u samotného prodejce reklamního prostoru), podobné techniky se objeví. Budou sice mnohem méně "účinné" co se týče počtu zhlédnutí, na druhou stranu u nich nebude hrozit, že by je uživatel nějakým způsobem přehlédl, čímž se adekvátně zvýší skutečný dopad na vědomí uživatele.

A nakonec i negativní reklama je reklama.

Velmi populární je dnes hovořit o mikroplatbách. Ty by měly fungovat tak, že konzument jakéhokoliv obsahu platí pouze za to, co opravdu zkonzumuje. Chce-li číst články na zpravodajském serveru, pak platí např. padesát haléřů za článek. Chce-li poslouchat hudbu, zaplatí nějakou malou částku jen za ty skladby, které si opravdu poslechne. Peníze jsou odečítány z jeho konta, má stálý přehled o tom co kolik, kdy a za co utratil, není svazován předplatným, nemusí stahovat reklamy. Producent obsahu je pak motivován podávat co nejlepší výkony, aby si jeho články (nebo zábavní obsah který nabízí) prohlédlo nebo poslechlo co nejvíce lidí. Tolik tedy říká teorie.

Mikroplatby jsou velmi lákavým řešením a není pochyb o tom, že se brzy objeví mnoho systémů které je budou podporovat, avšak tato technologie nese mnoho vlastních fundamentálních problému.

Především je tu problém s bezpečností. Jak známo žádný systém nelze z principu učinit nenapadnutelným. Dokud uživatelé mají alespoň jakousi kontrolu nad svými výdaji při transakcích platebními kartami, kde navíc dochází k přesunům relativně velkých částek, je mnohem těžší nepozorovatelně je okrádat. Ovšem v okamžiku, kdy platby poklesnou na zanedbatelné minimum, není možné nějakým způsobem oddělit platby skutečné od krádeží. A v měřítcích Internetu, si pak někdo může opravu snadno nechat nakapat plnou nádrž.

Dalším problém jsou převody mezi jednotlivými národními měnami a související služby. Jak např. bude účtována částka kterou má zaplatit český čtenář anglického listu dislokovaného na serveru někde v Kanadě? Jak budou podobné transakce zdaněny? Kdo bude určovat převodní kurz mezi měnami? Nebo bude každý uživatel Internetu vybaven dolarovým účtem, aby byl podobných potíží ušetřen? A kdo bude vůbec pro takovéto transakce servisní organizací? Banky? Vládní organizace? Nebo někdo úplně jiný?

Dalším problémem je také "crackování" zpoplatněných služeb. Proč by nějaký pirátský dobrodinec např. v Rusku neměl každou hodinu stáhnout a zaplatit obsah všech velkých informačních zdrojů a pak jej zveřejňovat "zdarma", ovšem doplněný patřičným množstvím reklamy?

Na jednu stranu se tedy zdá, že mikroplatby jsou vcelku dobrým řešením, na stranu druhou tu něco viditelně schází. Možná to něco jsou virtuální peníze...

Co se týče virtuálních měn, začíná být na Internetu celkem živo. Historicky pravděpodobně prvním vážně míněným pokusem o něco podobného jsou beenz (jejichž doslovným, a navíc i dost nepovedeným, českým plagiátem jsou Fazole), které svůj vznik datují někdy do března roku 1998. Princip beenz je jednoduchý - různými aktivitami na Internetu (procházení určitých stránek, přihlašování se do komerčních maillistů nebo i on-line nákupem nějaké zboží) získáváte beenz - virtuální měnu, jejíž servisní organizací je zakladatelská společnost. Za nasbírané beenz pak lze nakupovat jiné produkty (prozatím především CD a trička, ale nakonec většina začátků je skromných). To vše je zcela nezávislé na jakékoliv skutečné měně, protože konečná transakce se provádí přes beenz.