(Toto je druha reakce na jIRIho podnetny clanek Soumrak kouzelniku. Vztahuje se k druhe verzi tohoto clanku, resp. hlavne k jeho zaveru, jenz jIRI prepracoval s ohledem na me predchozi pripominky.)

jIRI velkou cast sveho clanku postavil na tezi: Technologie stava se nepristupnou vetsine smrtelniku, krome jednotlivych konstrukteru-specialistu, jez na technickem celku spolupracuji, a to tak, ze kazdy autor rozumi vetsinou jen sve casti. Tento trend je dlouhodobe nebezpecny.

Predne: je treba zduraznit, ze zde neni jen tento trend, ale i tendence opacna. Vedecke poznani se siri a pocet tech, kteri se radi pravem ci nepravem k "odborne verejnosti", se neustale zvysuje. Obecne povedomi o IT narusta a hlad po vedomostech se zvysuje, stale vice lidi si uvedomuje dulezitost nejenom specialniho vzdelani, ale i celkoveho "mezioboroveho" prehledu. (Jeste, nez me zacnete kamenovat, musim zduraznit, ze prave v nasi zemi to prilis videt neni - proc, k tomu se dostanu.)

Mam za to, ze otevreny (vedecky) pristup ke zpracovani informaci muze zvratit trend uzavirani modulu, jehoz se jIRI tak obava.

V zaveru clanku Soumrak kouzelniku je "pozitivni sila" pusobici proti zhoubnemu uzavirani technologii kategorizovana do dvou prihradek; autor definuje "vertikalni aktivity" a "horizontalni aktivity". Obe kategorie pusobeni se lisi smerem proudeni informaci: zatimco vertikalni aktivity jsou vyvijeny samotnymi producenty technologii a jsou vedeny snahou podporit konzumenty, jsou horizontalni aktivity predstavovavy vzajemnou vymenou informaci mezi samotnymi konzumenty. Zatimco vertikalni pusobeni vidi jIRI jako nepodstatne (je proti zajmu producentu), je vetsi sance prisuzovana aktivitam horizontalnim, pricemz jako velmi uzitecny nastroj je zminen Internet.

Dovolim si poznamenat, ze oba smery sireni "pozitivnich" technologickych informaci, ktere napomahaji uzaviraci trend zvratit, tedy jak horizontalni aktivity, tak vertikalni, se casto misi - a nekdy je tezke rozlisit, zda jde o pusobeni horizontalni ci vertikalni. Tato zdanlive puntickarska poznamka neni myslim nepodstatna:- sami konzumenti se casto stavaji producenty (zejmena informaci) a naopak, vsak to ostatne jIRI sam v zaveru clanku uvadi: "Takove aktivity ... se objevuji, bohuzel vetsinou ve forme ... uzavrenych enklav a domen, ve kterych sdileji sve zkusenosti nadsenci pro ruzne obory technologie."

Rad bych take pripomnel, ze ani vyznam ryze vertikalniho proudu informaci neni mozne podcenovat, nesouhlasim s tim, ze jde o nevyznamny prvek: sami producenti se staraji casto o "budovani uzivatelske komunity". A nejde tu jen o oblast IT (vyvojarske konference, diskusni skupiny apod.), producenti filmu ci hudby si dnes jasne uvedomuji, ze zapaleni fandove jsou pro jejich produkty temi nejlepsimi nosici reklamy ("word-of-mouth") a snazi se je tedy podporovat.

Tvrdim tedy, ze krome ryze vertikalniho a ryze horizontalniho toku informaci jsme tedy svedky kombinace obojiho, "pozitivni sily" s urcitou sanci na uspech nejsou ciste jen horizontalniho charakteru, jak uvadi jIRI.

Nez se pustim do dalsiho, chtel bych zminit dva zajimave postrehy, jez me v zaveru Soumraku kouzelniku upoutaly: 1/ dochazi k odchytavani stale mladsich a mladsich mozku pro produkci novych technologii, 2/ bez aktivniho pristupu uzivatelu ke zpracovani informaci je Internet jen bezcennou zaprasenou knihovnou. K temto postrehum nemam vlastne zadny podstatny komentar - proste jsem na ne chtel upozornit a souhlasim s nimi. :-)

Zde je na miste zvyraznit rozdil mezi vynalezcem a konstrukterem, ktery jIRI ve sve stati zminuje. Jde o pomerne podstatnou vec. Zatimco je dnesni "vynalezce" vetsinou jen malou soucasti velkeho a otevreneho kolektivu vyzkumniku v dane oblasti a jako takovy oceni verejnou publikaci vysledku vyzkumu (a dokonce je podle toho hodnocen), konstrukter je vetsinou clenem tymu implementacniho, jeho prime vystupy jsou casto predmetem zarlive ochrany investoru, protoze nezridka predstavuji samu esenci konkurencnich vyhod.

Prestoze jak do zakladniho vyzkumu tak do implemantaci tecou dnes nemale penize (a potece jich casem stale vic), vysledky vyzkumu se vyplati publikovat a ceni se akademicka spoluprace, zatimco detaily implementace je zahodno utajit pred ostatnimi. A oboji snazeni je velmi ekonomicke. V jistem smyslu se tak tedy technologicky "Soumrak" uzavrenych modulu a pozitivni tendence svobodnych informaci vzajemne mijeji, neni tedy jednoduse mozno rici, ze jde o protichudne sily.

Jazyckem na vahach by se tedy mohla stat slozitost implementace. Budou-li zakladni principy vedouci k implementacim vzdy otevrene, sdelitelne a pochopitelne a najde-li se dostatek tech, kdoz se zasadi o to, aby pristupne verejnosti zustaly (nejlepe prostrednictvim kvalitniho vzdelani), nemame se ceho obavat. A naopak, bude-li daleko od vysledku vyzkumu k implementaci a nebude-li obecny tlak na zpristupnovani technickych implementaci (napr. formou otevrenych standardu), ceka nas soumrak kouzelniku.

Slibil jsem, ze vysvetlim, proc se v teto republice nedostatecne projevuje hlad po poznani, ktery by pusobil jako opacna tendence ke snaham soumracnych kouzelniku.

Nejprve: mam za to, ze podle tuzemskych Bastovin a tempa, jakym doslo k "prvotni akumulaci kapitalu" (pripadne k "prvotni tunelizaci"), neni mozne posuzovat zapas uzaviracich a oteviracich technologickych trendu v sirem svete. Optiku blbe nalady proste nemuzeme zobecnit, to by bylo znacne demotivujici. Proste jsme se, mnohdy bez vlastniho pricineni, stali obyvateli enklavy, kde je nadevse cenen rychly zisk. Podotykam, ze mnohdy bez vlastniho pricineni, takze nema smysl narikat.

Pres to vsechno nam (zasvecenym :-) je jasne, ze k dlouhodobe prosperite dnes vede technologicka nadrazenost a obecne rozsirena informacni gramotnost - a k tomu v Cesku patrne nesmerujeme.

Inu, mam za to, ze k "hladu po poznani" tu neni vytvoren dostatecny tlak. V zemich, kde mechanismy trhu prace funguji a kde uz se vystridala nejaka ta generace ve stabilnich "socialnich pyramidach", jsou odborne vzdelani a celkovy rozhled cenene hodnoty. Od ziskanych vedomosti (tedy kvalitnich informaci a schopnosti, jak s nimi nalozit) je k hmotnym statkum blizko. To si vetsinou rodice uvedomuji a proto se snazi v souladu s temito skutecnostmi vychovavat sve deti. Za opravdu kvalitni odborne vzdelani se tak vetsinou plati - to vytvari tlak na skolsky system a s nim souvisejici zakladni vyzkum. Cenen je ten, kdo umi - at uz se jedna o kvalitniho pedagoga nebo jeho produkt - kvalitniho odbornika. Tim dostavame k poslednimu clanku vedomostniho retezu, tou je komercni sfera. Protoze technologicka prevaha nad konkurenci je neco, ceho dnes velke firmy ve vsech oborech chteji dosahnout, je hlad po specialistech ve vsech podstatnych oborech znacny (a myslim, ze bude jeste narustat). Jinymi slovy, mzda delnika v tovarne u pasu je zanedbatelna nakladova polozka, kterou je mozno optimalizovat nasazenim robota na jeho miste, narozdil od platu specialisty, jenz tuto optimalizaci provede.

U nas zatim tento retezec motivaci chybi - nebo je, rekneme, prerusen nejmene na dvou mistech. Jednim z nich je podpora firem tuzemskemu vzdelani - maloktera nadnarodni firma ma zajem podporovat nas vyzkum, pokud z nej nema zisk (byt jen neprimy). Nase vysoke skoly jsou proste nekvalitni jejich, vyzkum zanedbatelny. A tak se komercni sfera spokoji s odchytavanim talentu, ti pak odchazeji pracovat do vyvojovych laboratori v Nemecku :-). Druhym neexistujicim clankem je ono neexistujici skolne. Kratkodobe bolestiva, ale dlouhodobe jiste ucinna lecba skolstvi a vedy v CR.

Tento upadek negativne ovlivnuje verejnost, kde rozum ustupuje, vzrusta obliba iracionalniho a mystickeho, objevuji se sarlatani a pseudovedci. (coz jIRI ve svem clanku samozrejme zminuje). Muj nazor asi malokoho prekvapi, mam za to, ze vetsina z vas si ted asi vicemene rika neco ve smyslu "to vime vsichni, no a?".

A tak jest se mi zminit o tom nejdulezitejsim, totiz o duvodu napsani jIRkova clanku. Samozrejme ze nevim, jaka byla skutecna motivace autora k tomu, aby se toho "chrchle", jak sam svuj text (nepravem, podotykam) zbavil :-) [vynatek z inkriminovaneho e-mailu: clanek je jako chrchel - zacne to nejasnym skrabanim kdesi v krku, a nez se nadejes, mas toho plnou hubu, jIRI]. Ciste ted budu predstirat, ze jsem "mluvci za autorovo podvedomi":

Jirkovi neni situace, jez popsal v "Soumraku kouzelniku" lhostejna.

Varuje pred uzaviranim technologii a ve svem clanku ani nesdili onu urcitou nadeji, kterou jsem v tomto textu vyjadril - ze totiz kombinace vertikalnich a horizontalnich sil muze vyvazit ci zvratit trend mirici k proprietarnimu a proklate magickemu konci technologii.

Je totiz treba si polozit otazku: Koho nadchazejici soumrak trapi? Vetsinou ty, kteri se s roli pasivnich konzumentu neztotoznuji; tedy potencialni tvurce ci producenty technologii. Nemyslici masa je s vyvojem k jednoduchym rozhranim slozitych systemu samozrejme spokojena, nikoho z ctenaru Blesku nase intosske blaboly nezajimaji. A pozor, neni to postaveno stylem "my versus oni". Kazdy z nas, hrdych tvurcu, je obcas soucasti masy. :-)

Toz tu brojim proti necinnosti, nemaje na zaver kritiky nic lepsiho: Kazdy, kdo cetl Jirkuv clanek a zamyslel se nad nim, mel by se sam sebe zeptat, co by mohl udelat pro to, aby se autorova proroctvi nenaplnila. V pripade, ze ho nic nenapadne, muze si pohodlne sednout a cekat, az mu Velky Bratr -- samozrejme prostrednictvim vypnuteho mobilu, jak jinak -- sdeli sve pokyny.

Související texty na amber.zine:
pavel šuchmann, jiří brossmann: opravdu soumrak kouzelníků?
jiří brossmann: soumrak kouzelníků