Software tako kolektivně napsaný má kupodivu vynikající vlastnosti - je často 
spolehlivější, rychlejší, obsahuje méně chyb - a v neposlední řadě je zadarmo. 
Jako příklad budu jmenovat pouze operační systém Linux, který dnes představuje 
pro produkty firmy Microsoft vážnou konkurenci. 
A jak s tím souvisí fanziny? Jednoduše - projekt kategorie Open Source a 
tvorba fanzinu se silně podobají svojí organizací práce. 
Eric Raymond, teoretik a apoštol hnutí Open Source, píše ve své práci 
Cathedral and the Bazaar, cituji: 
"Pokud zahajujete budování komunity, to, co potřebujete, je přijatelný 
příslib (plausible promise). Váš program nemusí pracovat nějak zvlášť dobře. 
Může být nezralý, plný chyb, nedokončený a špatně dokumentovaný. Nesmí selhat v 
jednom - musí přesvědčit potenciální spoluvývojáře o tom, že se dokáže v 
dohledné budoucnosti vyvinout v něco opravdu elegantního.
Potřebuje mít 
vedoucí/koordinátor vyjímečný návrhářský talent, nebo ho získá zapřažením talenů 
ostatních?
Myslím si, že není důležité, aby koordinátor byl původcem 
vyjímečně brilantních návrhů, ale je absolutně kritické, aby byl schopen 
rozpoznat dobré myšlenky ostatních.
K tomu, aby vytvořil komunitu 
(subkulturu), potřebuje zaujmout lidi, nadchnout je pro to, co dělají a udržovat 
jejich nadšení pro to množství práce." 
Domnívám se, že tato slova stojí nejen za každým úspěšným softwarovým 
projektem, ale že by se jimi měli řídit i lidé uvažující o založení jakéhokoliv 
nekomerčního magazínu, pokud chtějí, aby se jejich dítko úspěšně vyvíjelo a 
nabízelo kvalitní čtení svým příznivcům. 
O této esenciální vlastnosti internetových projektů hovoří i Michael 
Goldhaber v článku "Attention Economy and the Net = Ekonomika pozornosti a 
Síť."
Stručně řečeno, tvůrce magazínu nemusí být geniální novinář či 
spisovatel, avšak naprosto nezbytně musí mít schopnost upoutat pozornost čtenářů 
a spolupracovníků. 
Odkazy
[1] Eric Raymond: Cathedral and 
the Bazaar
[2] Goldhaber, Michael K.: The 
Attention Economy and the Net