Software tako kolektivně napsaný má kupodivu vynikající vlastnosti - je často
spolehlivější, rychlejší, obsahuje méně chyb - a v neposlední řadě je zadarmo.
Jako příklad budu jmenovat pouze operační systém Linux, který dnes představuje
pro produkty firmy Microsoft vážnou konkurenci.
A jak s tím souvisí fanziny? Jednoduše - projekt kategorie Open Source a
tvorba fanzinu se silně podobají svojí organizací práce.
Eric Raymond, teoretik a apoštol hnutí Open Source, píše ve své práci
Cathedral and the Bazaar, cituji:
"Pokud zahajujete budování komunity, to, co potřebujete, je přijatelný
příslib (plausible promise). Váš program nemusí pracovat nějak zvlášť dobře.
Může být nezralý, plný chyb, nedokončený a špatně dokumentovaný. Nesmí selhat v
jednom - musí přesvědčit potenciální spoluvývojáře o tom, že se dokáže v
dohledné budoucnosti vyvinout v něco opravdu elegantního.
Potřebuje mít
vedoucí/koordinátor vyjímečný návrhářský talent, nebo ho získá zapřažením talenů
ostatních?
Myslím si, že není důležité, aby koordinátor byl původcem
vyjímečně brilantních návrhů, ale je absolutně kritické, aby byl schopen
rozpoznat dobré myšlenky ostatních.
K tomu, aby vytvořil komunitu
(subkulturu), potřebuje zaujmout lidi, nadchnout je pro to, co dělají a udržovat
jejich nadšení pro to množství práce."
Domnívám se, že tato slova stojí nejen za každým úspěšným softwarovým
projektem, ale že by se jimi měli řídit i lidé uvažující o založení jakéhokoliv
nekomerčního magazínu, pokud chtějí, aby se jejich dítko úspěšně vyvíjelo a
nabízelo kvalitní čtení svým příznivcům.
O této esenciální vlastnosti internetových projektů hovoří i Michael
Goldhaber v článku "Attention Economy and the Net = Ekonomika pozornosti a
Síť."
Stručně řečeno, tvůrce magazínu nemusí být geniální novinář či
spisovatel, avšak naprosto nezbytně musí mít schopnost upoutat pozornost čtenářů
a spolupracovníků.
Odkazy
[1] Eric Raymond: Cathedral and
the Bazaar
[2] Goldhaber, Michael K.: The
Attention Economy and the Net