Autor se s oficiální vědou shoduje v názoru, že neexistuje objektivní pojem současnosti jevů. Tím ovšem ztrácejí smysl úvodní odstavce, které mají být motivací jeho dedukci, není tedy jasné, proč dále pokračovat.

Aby si vybral z kvantové teorie to, co potřebuje, a zavrhl jiné z jejích nedělitelných součástí? Diskusi o tom, zda je "něco za tím", byla věnována první polovina 20.století. Ta myšlenka byla seriozně zavržena, i když se ji snažili hájit takoví myslitelé, jako např. Einstein. Kdyby opravdu někdo provedl seriozní pokus, který by tento princip napadal, jistě by snadno našel zasvěcené posluchače. Jestli je za 18 let nenašel, asi to není neochotou vědců. Ti jsou právě v této oblasti proslulí svou kritičností a nedostatkem úcty k autoritám, takže by jistě někdo rád podpořil nový šokující směr. Leč to se nestalo.

Aby nás seznámil s principem holografie? To je uděláno jinde s menším množstvím chyb.

Aby obdivoval vlastnosti hologramu? Ty známe z matematiky, z integrálních transformací. Žádný důvod k přehodnocování filosofických myšlenek, jen jiný druh obrazu skutečnosti. Kromě toho doporučuji přivzdělat se v teorii informace, ta k tomu neustálému lámání hologramu má také co říci (známá věc). (Cením si Pribramova díla, ale nevidím, že by nějak souviselo s fyzikou, kromě toho, že se obojí odovolává na stejný matematický aparát.)

Působivé množství důkazů naznačuje, že mozek užívá holografický princip. Proto není divu, že Pribramova teorie, získává rostoucí podporu mezi neurofyziology.

Proč ne? Ale tady se bavíme o fyzice! (Neplést s fyziologií!)

Pribram věří, že mozek také zahrnuje čočku a užívá holografické principy

To už je příliš! Taková čočka by z fyzikálních důvodů musela mít rozměry a vlastnosti, kvůli kterým by dávno byla anatomy odhalena. Opakuji, že tu lidé žasnou nad matematickými principy dávno známými, byť obtížně představitelnými. Hologram je jen názorným příkladem, jak se projevují, a proto je to na něm demonstrováno.

Tím analogie končí.

V řeči kybernetů: Stejný program může běžet na různém počítači. A mozek má jiný hardware, tak ho nezjednodušujme na něco mnohem primitivnějšího, jako je hologram. A že to je něco jiného, to potvrzuje jak anatomie, tak i to, že (opravdový) hologram by se zásadně narušil malou změnou rozměrů, při pohybech hlavy, natož pak při jejím růstu! Jistě po vynálezu fotografie si také mnozí mysleli, že naše obrazová paměť musí být něco podobného, ale dnes si dovedeme představit mnoho jiných forem záznamu obrazu. Tak proč by to s holografií nemělo být stejné? Jedná se zde o podobný princip zakódování a rozmístění informace, ne její fyzikální reprezentace.