|
|
|
|
|
V návaznosti na všechno
[1/3]
[1] [2] [3] [tisk]
Jiří Brossmann
|
|
Na vysvětlenou
|
V jednom z předchozích amber.zinů publikoval Pavel BVer Šuchmann svůj
příspěvek Elektronické
magazíny. Po jeho zveřejnění jsem začal usilovněji přemýšlet o tom, jak to
vlastně s amber.zinem je. To k čemu jsem došel najdete v několika následujících
odstavcích. Je to čtení poměrně nesystematické, protože jednak takový je i
amber.zine a jednak mi delší analýzy nikdy moc nešly. Budu tu možná opakovat
některé myšlenky které Pavel uvedl už ve svém článku, a budu Pavla hojně citovat
i co se týče jiných věcí (omlouvám se, pokud na to nebudu upozorňovat), protože
je to přece jen vizionář amber.zinu a jako takový o něm asi přemýšlí nejvíc.
Narozdíl od Pavla budu psát z pohledu redaktora, který je možná v některých
ohledech odlišný od toho, jak se na věc dívá on, jako šéfredaktor (nebo
koordinátor, chcete-li). Přesto doufám, že se mi podaří osvětlit některé další
aspekty vytváření amber.zinu.
|
Trocha historie na úvod
|
Jak jsem už řekl, píši tuto úvahu z pohledu redaktora. Měl bych tedy možná
nejprve vysvětlit jak jsem se vlastně stal redaktorem amber.zinu. Můj první
kontakt s amber.zinem nastal někdy v roce 1995, kdy byl založen. A téměř
okamžitě jsem se stal jeho vyznavačem. Částečně to bylo proto, že jsem v té době
až po uši vězel ve SF a zpočátku amber.zine byl především o SF, částečně proto,
že amber.zine měl (a myslím, že stále ještě má) příchuť něčeho lehce
undergroundového.
Tuším, že někdy koncem roku 1996 jsem poslal do amber.zinu svojí první
povídku. A pak přišla moje první amber.session, a poznání, že lidé shromáždění
kolem tohoto projektu jsou přesně ta společnost, která mi vyhovuje a která se
chová přesně tak jak bych chtěl, aby se chovali všichni lidi. Od začátku mě
brali jako rovnoprávného člena komunity, bavili se o věcech které mě zajímaly a
ať už pili cokoliv, pili to tou správnou rychlostí.
Pak jsem začal občas nejen posílat povídky, ale také psát nesoustavné
odpovědi na některé články které mě iritovaly. Dá se říct, že už tehdy se začala
profilovat rubrika Proč,
jejíž jsem šťastným otcem. Okamžik, který považuji za zlomový byla loňská
mystifikace týkající se elektromagnetických zbraní. Tehdy jsem zjistil, že bych
možná byl schopen vést vlastní rubriku a když jsem se na jedné z jarních
amber.session zeptal BVera, jestli by byl ochoten to se mnou risknout, oznámil
mi, že mi chtěl něco podobného sám navrhnout. A tak se ze mě stal redaktor
amber.zinu.
|
Základní kameny
|
Pokud to mohu posoudit, existují dvě věci, které musí mít člověk, který chce
vytvářet elektronický magazín. Jednak je to idea a jednak schopnost motivovat.
Obě tyto věci v sobě musí spojovat šéfredaktor-koordinátor a je těžké říct, co z
toho je důležitější.
Nejprve o ideích. Idea je něco, co vede magazín kupředu. Je potřeba aby tu
byl někdo, kdo ví, jak by měl mag vypadat za rok, a je potřeba aby tento člověk
byl ochoten věnovat této představě větší než malé množství úsilí. Idea se může
(a také bude) postupem času vyvíjet. Bude se měnit koordinátorova představa o
tom, co chce z magu udělat, ale je to vždy on, kdo ví, kam celé to snažení
směřuje.
K tomu, aby mohl koordinátor svou představu uplatňovat, potřebuje jednak
lidi, kteří mu s tím pomohou a jednak schopnost tyto lidi přesvědčit o tom, že
to co chce je správné, nebo spíše, že to má smysl. Musí být schopen lidi
motivovat. Pokud nemá dostatečně výrazné myšlenky, nebo není schopen přesvědčit
ostatní o tom, že tento směr vývoje je tou nejlepší ze všech možností, pak se
mag změní v nekonzistentní směsici všeho.
Může se to zdát jednoduché, ale. Problém je v tom, že koordinátor nemá žádné
páky jak lidi přimět dělat něco co nechtějí. Redaktoři na něm nejsou
finančně závislí, a pokud jim začne nutit něco, co oni sami opravdu
nechtějí, brzy odejdou a budou se raději věnovat práci na něčem, co bude mít
smysl nejen pro nějakého šéfa, ale hlavně pro ně samotné. Takto handicapován
musí koordinátor bruslit po tenkém ledě, kdy někdy musí citlivě odmítnout článek
který se mu nelíbí, jindy hlasitě pochválit jiný, který se shoduje s jeho
představou o budoucnosti magu.
|
|
|
|
|
|
|
|