Uzamykani technologii je druhym negativnim produktem postupujici modularizace technologii. Presto, ze neskodi samotne modularizovane konstrukcni cinosti, protoze ta se o vnitrni strukturu pouzitych modulu nezajima, je velmi nebezpecna, protoze brani jedincum, kteri projevi zajem o studium novych technologii, takove studium uskutecnit.

V soucasne dobe je velmi caste sklouzavat po povrchu tohoto tematu a zabredat do zbytecnych debat ohledne perspektiv ruznych operacnich systemu. Pritom svet softwaru a operacnich systemu pro osobni pocitace jiz prokazal, ze vzhledem k snadne financovatelnosti nezavisleho vyvoje, v tomto smeru zavaznejsi problemy nehrozi. Mnohem vyznamejsi jsou rizika, ktere nas cekaji v oblasti embedded (vestavenych) systemu, a pristupu k modernim technologiim vubec.

Embedded aplikace a mikroprocesory jsou hlavnim motorem celeho tohoto silenstvi kolem patentovani vseho a zakazu zasahu do cehokoliv (predevsim do poctive nabyteho a zaplaceneho hardwaru). Mikroprocesor a jeho jednocipova uprava mikrokontroler prinesly do konstrukce prakticky vsech zarizeni mnoho fundamentalnich zmen. S technologickym pokrokem v oblasti analogove cislicovych (AD) a cislicove analogovych (DA) prevodniku, znamenaly tyto soucastky opravdovou revoluci v oblasti spotrebni elektroniky. Jednocipovy mikroprocesor - soucastka vybavena dnes rozsahlymi vnitrnimi pametmi pro program i data, AD i DA prevodniky, mnoha komunikacnimi interfacy, ale predevsim obrovskou univerzalitou danou moznosti snadneho programovani - je idealni zbran v rukou jakehokoliv konstruktera - s mikroprocesorem muze byt temer jakykoliv problem prevedem na problem digitalizace- digitalni zpracovani-zpetny prevod do analogovych hodnot, a vyresen tak mnohem rychleji, levneji a efektivneji.

Pomoci mikroprocesoru lze dovest modularizaci vyvoje k naproste dokonalosti: zarizeni provadejici naprosto odlisne ukony mohou byt realizovana uplne stejnymi kusy hardwaru, pricemz jediny rozdil mezi nimi spociva v programu ulozenem v ridicim mikrokontroleru, ktery je ovsem rovnez slozen z drive pripravenych modulu. Hlubsi znalost chovani jakekoliv soucasti systemu je pak vetsinou naprosto zbytecna - staci identifikovat reseny problem a ten skutecne vyresit. Vyvoj se tak stava neuveritelne rychlym a efektivnim. A bohuzel take ponekud povrchnim a nebezpecnym, protoze se zabyva pouze obvyklymi provoznimi podminkami, a problem resi na zjednodusenem modelu, ktery muze zpusobit snadne prehlednuti a nedodrzeni nekterych okrajovych podminek definovanych pro spravnou funkci modulu.

Nicmene takovy software ridici zarizeni vybavene mikroprocesorem, o tom neni pochyb, je pak jiste tou nejcenejsi soucasti celeho zarizeni, a jeho vyrobce ma nezadatelne pravo toto sve dusevni vlastnictvi chranit. Problem spociva v tom, ze od teto v zasade spravne myslenky zacinaji velci producenti nejruznejsich zarizeni odvozovat naprosto zcestne zavery.

Predevsim je velky rozdil mezi technologii a jeji implementaci. Zatimco je naprosto nepochybne, ze pristupu k implemenatci (tedy napr. k vlastnimu kodu programu) by melo byt zamezeno, technologie (ve vyznamu obecneho popisu jak spravne provest urcite operace, jake pri tom dodrzet podminky atp.) by mela byt naopak zverejnena (byt chranena patentem). To ostatne bylo dlouha leta zvykem v temer vsech oblastech inzenyrskeho vyvoje, o cemz svedci krome obrovske hromady standardu a vedeckych publikaci take neuveritelna rychlost rozvoje, ktery aplikovana veda v poslednich desetiletich prodelala.

Nyni se situace meni - podle zakonu nekterych statu (a jsou to staty jejichz vzoru jsou ostatni zeme nuceny nasledovat, chteji-li se vyhnout euthanasii v podobe technologickeho embarga) nejen ze je ilegalni kopirovat implementaci a implementovat technologii bez zaplaceni prislusnych licencnich poplatku. Uz i samotne odhaleni technologie a jeji precteni a pochopeni, se dnes stava precinem proti zakonu. Reverzni inzenyr je postaven na roven s masovym vrahem, touha po poznani a pochopeni veci se stavi vedle pedofilie.

Bude-li takovyto postup aplikovan dusledne, dojde brzy k zpomaleni az zastaveni technologickeho vyvoje. Jakykoliv pokrok bude utajen, jakekoliv odhaleni funkce bude tvrde perzekvovano, jestlize cokoliv pronikne mimo velka vyzkumna centra, bude to zpoplatneno. Moznost nezavisleho vyvoje bude minimalni - vse bude patentovano, naklady na cely vyvojovy retezec budou prilis velke, velke podniky budou diky seriove produkci schopny nabizet zarizeni slozena z prefabrikovanych modulu mnohem levneji...

Nastesti tento katastroficky scenar pravdepodobne nenastane, protoze zastoupeni jedincu vybavenych zdravym rozumem je v populaci prece jen nenulove, nicmene riziko technologicke prohibice existuje, a uz dnes se zacina ukazovat, jak zhoubny muze mit vliv. Velke korporace dnes v zasade ani nejsou nuceny s nekym se soudit, staci, kdyz soudem pohrozi (viz kauza s modifikacnimi chipy pro Sony Playstation - clanek na The Register a text na strankach firmy ChannelTechnology), a nelze-li jinak, zpupne amaterske badatele proste nechaji zavrit (viz Adobe vs. Dmitrij Skljarov).