amber.zine futura sci-tech
sci-fi kultura mimo
amber.zine
futura
sci-tech
sci-fi
kultura
mimo
amber
interakce
historie
crew
ego
BTW

Armabeton 2
[10/25]
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [tisk]

Doctor H & Zikfryd


     "Jen se nestrachuj a podej mi jí. Tady máš to kafe," pravil Čepelka a podal Willymu hrneček, ze kterého se ještě kouřilo. Willy nápoj vděčně přijal a opatrně usrkl. Káva byla horká, ale to on potřeboval. Byl po dlouhé cestě celý prokřehlý. Teplo se mu rozlévalo celým tělem. Zatímco brusič vychutnával dlouho odpíranou rozkoš, uchopil Čepelka do rukou Boschku.
     "To je ale mašina. Takovou jsem ještě neviděl," pochválil Willyho družku a zručným pohybem vyndal kotouč. Upnul ho mezi příruby a spustil motor. Kotouč se vesele roztočil. Čepelka odmontoval klasický orovnávača sáhl do skříňky pro podivný kámen. Pomocí speciálního přípravku jej připevnil ke stroji. Pak začal orovnávat. Willy, který Čepelkovo počínaní po očku sledoval, očekával namáhavý souboj s diamantem, ale stalo se něco neočekávaného. Tajemný kámen ukrajoval diamant jako nůž máslo. Během okamžiku byl kotouč orovnán.
     "Co to máš? Kde jsi to vyhrabal?" vylétlo z překvapeného brusiče.
     "To je taková podivná historie," začal vyprávět Čepelka.
     "Asi tak před dvěma lety přišel za mnou takový divný chlápek. V ruce držel tenhle kámen a ptal se mne, zda bych ho od něho za padesát tisíc nekoupil.
     "Vy jste se asi zbláznil," řekl jsem mu na to. "Tolik peněz za nějaký šutr. Nemám zájem, pane. Nejsem mineralog."
     "Počkejte, vy nevíte, o co se jedná. Uvidíte, že se domluvíme," nenechal se odbýt neznámý. "Kolik vás stojí klasický diamantový orovnávač? Určitě víc než padesát tisíc."
     "To máte pravdu," souhlasil jsem.
     "A jak dlouho vám vydrží?"
     "Asi tak měsíc nebo dva, podle počtu zakázek. Ale co to má s tím společného?"
     "Tenhle kámen, je mnohem lepší než diamant, je stodvacetkrát tvrdší a vydrží vám navěky."
     "Když je tak dobrý, tak proč mi ho nabízíte? S takovým zázrakem můžete být milionář."
     "Potřebuji nutně peníze, abych dokončil vývoj. Já jsem totiž nukleární fyzik a zabývám se transmutací prvků. Nedávno mě, kvůli pochybnému úspornému opatření, vyhodili z výzkumného ústavu. Sdělili mi, že nyní je jejich hlavní prioritou elixír mládí a transmutace prvků už je prý nezajímá. Jsou to byrokrati, ničemu nerozumí," řekl znechuceně.
     Abych pravdu řekl, moc jsem té jeho historce nevěřil a chtěl jsem se ho zbavit. On však byl neodbytný a přemluvil mne, abych ten kámen alespoň vyzkoušel. Nakonec jsem podlehl.
     "No co, za zkoušku nic nedám," řekl jsem si a otestoval jsem ten zázrak. Očekával jsem, že se kámen rozpadne při prvním styku s kotoučem, nebo že ho kotouč obrousí. Stalo se ale něco neuvěřitelného. Kdybych to sám na vlastní oči neviděl, asi bych tomu neuvěřil. Kámen orovnal karborundový kotouč jako by byl z mýdla. Pak jsem s ním zkusil soustružit. Kámen krájel mé nejtvrdší oceli jako papír. Nakonec jsem ho vyzkoušel na diamant, ale ani ten neobstál. Tak jsem ten zázrak koupil a dobře jsem udělal. Tolik peněz, co jsem ušetřil, to se nedá spočítat. Prý to je nějaký ßC3N4, ale já tomu říkám Vlčkův kámen. Tak se totiž ten chlápek jmenoval, co mi ho nabízel," uzavřel své vyprávění nástrojař.
     "Vlček? Nebyl to akademik Vlček z Gambrinusovy university v Plzni?"
     "To je určitě on, tak se mi představoval."
     "Tak to jsi měl opravdu štěstí. Ten génius dostal loni Nobelovu cenu za fyziku. Četl jsem o tom ve Fyzikálních novinkách," prohlásil šokovaný Willy a nábožně si prohlížel podivný kámen.
     Oba pak pokračovali v družném hovoru. Willy si odpočal a nabral nových sil. Druhý den se vydal znovu na cestu. Na cestu dostal od Čepelkovy manželky několik koláčů. Byl jasný den a na obzoru byly vidět zasněžené vrcholky Alp. Krok za krokem kráčel Willy vstříc svému osudu.



     Ochlazování Země pokračovalo. Planeta pokrytá sněhem nebyla schopna uživit své obyvatelstvo. Zásoby rychle ubývaly. Světu hrozil chaos a hladovění. Brzy se z hrozby stala smutná skutečnost. Jednotlivé státy začaly chránit své zásoby. Chudé státy se začaly spojovat a chystaly se zaútočit na ty bohatší. V reakci na to se bohatší státy seskupily do obranného paktu. Vládcové těchto států svolali společnou schůzku a byl pozván i Henry Presny. Nový ředitel dostal za úkol zastavit v co nejkratším čase ochlazování Země. Henry přislíbil brzké řešení a vrátil se zpět do vědeckého ústavu. Takhle si to ale Henry nepředstavoval. Ochlazení Země mu nezodpovědně zkomplikovalo situaci. Podle jeho původního plánu si měl užívat ve stínu Kamila Heřmánka a kout si své vlastní pikle. Teď to vypadalo tak, že bude muset organizovat záchranu planety. Zahnal své netrpělivé myšlenky o moci a začal se věnovat nečekanému problému. Rychle si spočítal, že pokud bude úspěšný, bude jeho cesta k jeho vysněné metě mnohem rychlejší. Do jedné dobře hlídané kanceláře nechal nahnat skupinku nejbystřejších členů ústavu. V místnosti zavládlo třeskuté ticho. Nikdo ze zúčastněných neměl žádnou představu, jak planetu zachránit.
     "Možná bychom se mohli zeptat Karla. Minulé skupině dobře pomohl. To on našel Heřmánka, který zachránil lidstvo," navrhl čínský odborník, který, tak jako ostatní, samozřejmě neznal pravdu o Veliké záchraně, jak ji nazývali novináři. Presny nevyzpytatelně mlčel a jen se tajuplně usmíval. Ústa mu cukala stále více, a proto, aby nevzbudil podezření, raději odešel. Ostatním se návrh zdál rozumný, a tak se vydali za Gigapočítačem k jeho hlavnímu terminálu. Brzy se zjistilo, že tudy cesta nevede. Přišli k Gigapočítači a zeptali se:
     "Nejdokonalejší vesmírný produkte, mohl byste nám pomoci zastavit ochlazování planety?"
     
amber.zine futura sci-tech sci-fi kultura mimo

Amber Crew