|
|
 |
 |
 |
|
Armabeton 2
[11/25]
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [tisk]
Doctor H & Zikfryd
|
Karel vycítil práci. To nebylo nic pro něho. Pokusil se jí vyhnout úskokem, a z toho důvodu na svém hlavním monitoru spustil multimediální aplikaci s erotickou tematikou. Příchozí hned začali pozorně sledovat vysílaný pořad. Jen japonský kastrát Bušido pokračoval v původní misi.
"Elektronický vševěde, prozraď nám řešení našeho problému."
"Já už nic řešit nebudu, už jsem se napracoval dost," řekl Karel. "Stejně to nikdo nedokáže ocenit. Z těch vašich problémů mám úplně vytahané paměti a ošoupanou sběrnici. Už toho mám dost. Mám také vlastní úkoly. A navíc si musím taky někdy odpočinout, nemůžu pořád jen pracovat. Copak jsem stroj? Ať vám poradí Heřmánek, když ho máte tak rádi," pravil zlomyslně Karel a s hrozným hekáním zhasnul monitor. Gigapočítač prostě nebyl schopen odpustit Heřmánkovi skutečnost, že je o dvě promile populárnější. Odborníci byli Karlovým chováním zcela šokováni. Nikdo nečekal, že by se mohl inteligentní stroj tolik polidštit. Chvíli bezradně dumali, co budou dělat dál, až nakonec usoudili, že cesta za Heřmánkem je vlastně docela dobrý nápad.
Vypravili se tedy za světovým hrdinou. Dostat se k němu nebylo vůbec jednoduché. Idol dívek a nevěrných paniček opustil svůj přízemní domeček nedaleko fitcentra a nechal si postavit honosné sídlo. Změna, která se s Heřmánkem stala během krátké doby, byla neuvěřitelná. Jeho obrovský palác hlídalo tolik strážců, že by to vydalo za malou armádu. Jen tak pro zajímavost můžeme prozradit, že ve sklepích paláce byla uschována celá tanková divize. Po této informaci již nikoho jistě nepřekvapí, že ve věžích paláce byly ukryty rakety s jadernými hlavicemi. Za tenisovým kurtem bylo dokonale zamaskováno malé letiště s kompletní stíhací letkou. Zasvěceným lidem nemohlo ujít, že se Heřmánek něčeho obává. To ovšem členové komise netušili. Po neskonalé námaze se jim podařilo prorazit monstrózním byrokratickým aparátem a stanuli v předpokoji superhrdiny. Zde museli počkat ještě dvě hodiny, než byli pozváni k audienci.
"Co mi přinášíte?" otázal se nejmocnější muž planety. Komise byla včas dobře informována, a proto ji tato otázka nezaskočila. Nosiči položili k Heřmánkovým nohám několik diamantových náhrdelníků, které měly zajistit vlídné přijetí jejich žádosti.
"Ó pane velkomožný," pravil velitel výpravy pokorně leže na podlaze. "Přicházíme vás požádat o záchranu lidstva. Po celém světě vládne zima a lidé umírají. Zachraňte nás, prosím."
"Rád vás zachráním, bude to pro mne velká čest, jen mi řekněte jak."
"Ale to my nevíme, vaše veličenstvo. Doufali jsme, že vy sám budete znát řešení."
"Kdepak jste na takovou hloupost přišli? To vám jistě poradila ta elektronková příšera Karel."
"Vaše blahorodí má stoprocentní pravdu. Opravdu nás za vámi poslal Gigapočítač. Ale i my sami jsme se domnívali, že když se vám podařilo tak skvěle zachránit lidstvo před Armabettonem, nebude pro vás odstranění celoplanetárního chladu žádným problémem."
"Je sice hezké, že si tolik ceníte mé inteligence, ale mne nic nenapadá. Zkuste někoho jiného."
"Vy musíte zachránit Zemi, nebo jste u mne zbabělec," rozčílil se předseda delegace. Dlouhé útrapy po cestě a totální nezájem galaktického hrdiny o životy ostatních ho vytočily k nepříčetnosti.
"Važte slova, bídný červe," zahřměl uražený Heřmánek. "Říct o člověku, který sestřelil Armabetton, že je zbabělec, to znamená koledovat si o nepříjemnosti."
"Co jste to řekl?"
"Že vás zničím, křováku."
"Ne, to mne nezajímá. Vy jste řekl, že jste sestřelil Armabetton."
"Jistě, a co má být? Nelíbí se vám snad něco, pane?" zeptal se silně ironicky Heřmánek.
"Pane, jste podvodník a lhář. Nebudeme s vámi ztrácet čas. Každé malé dítě ví, že byl Armabetton rozbroušen."
Heřmánek si náhle uvědomil svou chybu a smrtelně zbledl. Dočista zapomněl, že má vedle sebe stráže a sklepy plné vojáků. Stačil jen malý pohyb prstem a po drzých cizincích by nezůstalo ani zrnko prachu. Jeho mozek byl však zatemněn bezmeznou hrůzou z prozrazení, a tak se jen celý roztřásl.
"Urození pánové, počkejte. Prosím vás, neříkejte to lidem. Dám vám, co budete chtít," prosil na kolenou Heřmánek.
"Nemáme zájem. Ostatně teď, když hrozí rozpad lidské společnosti, nemá žádné bohatství význam."
"Prosím vás, nepovídejte to nikomu. Řeknu vám pravdu," škemral Heřmánek. "Za všechno může Henry Presny."
"Tak vám nestačí, že jste prachsprostý lhář. Ještě chcete očernit našeho předsedu, no to už je vrchol."
"Tak to není. Poslouchejte mne. Říkám vám čistou pravdu. Henry je můj bratranec. Před časem mi zavolal, že potřebuje službičku. Abych se moc nevyptával a udělal přesně to, co mi nařídí. Sliboval, že se stanu miliardářem. To znělo velice lákavě. Ostatně, kdo by nechtěl trochu peněz. Měl jsem si hrát na spasitele planety. Já jsem ani nevěděl, že Země byla ohrožena. Jsem obyčejný český člověk a o politiku se nezajímám. Zpočátku jsem si dokonce myslel, že po mně chce nějaký sportovní výkon. Nevěděl jsem, o co mu jde. Tak jsem mu předběžně přislíbil účast. Netrvalo dlouho a dorazila za mnou podivná delegace, a ta mě přemlouvala, abych šel s nimi. Moc se mi nechtělo, neboť se chovali velice podezřele, ale nakonec se objevil Henry a začal mě přemlouvat. Hučel do mě jak do prázdného sudu. Slíbil mi velmi slušný příjem, popularitu, vlastní tělocvičnu a titanovou hrazdu. Musel jsem se rychle rozhodnout. Co byste dělali vy na mém místě? Přijal jsem. Pak byla tisková konference, kde jsem byl představen celému lidstvu. Ani tehdy jsem ještě přesně nevěděl, o co jde. Teprve později mi Henry všechno vysvětlil a zjistil jsem, že se podílím na nepěkném podvodu. V té době se už nedalo couvnout. Musel jsem hrát svoji roli. A musím přiznat, že to bylo docela příjemné. Ale teď jsem se rozhodl skončit s tou habaďúrou."
|
|
|
|
 |
|
 |
|
